NGC 1360: Mlhovina Drozdí vejce

Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární mlhovinu, počátek ovšem nepředstavuje. Místo toho odpovídá krátké a závěrečné fázi vývoje stárnoucí hvězdy. Ve středu mlhoviny je vidět centrální hvězda NGC 1360, dvojhvězdný systém nejspíše složený ze dvou vyvinutých bílých trpaslíků, sice méně hmotných, ale mnohem žhavějších než Slunce. Jejich intenzivní a jinak neviditelné ultrafialové záření odtrhalo elektrony z atomů v jejich společném okolním plynném závoji. Zde viditelný převažující modrozelený odstín NGC 1360 pochází ze silné emise z rekombinace elektronů s dvojitě ionizovanými atomy kyslíku.

Seznam odkazů v popisu

AstroBin.com: Dong Liang: NGC 1360 Robins Egg
NASA: A Reborn Planetary Nebula
Wikipedia: Stellar_evolution#Mature_stars
arXiv.org: SALT HRS discovery of a long period double-degenerate binary in the planetary nebula NGC 1360
Wikipedia: Nebulium

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. srpen 2023

NGC 1360: Mlhovina Drozdí vejce

17. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS