M57: Prstencová mlhovina

Uznání: Composite Image Data - Subaru Telescope (NAOJ), Hubble Legacy Archive;
Processing and additional imaging - Robert Gendler

Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků, ze snímku z Hubblova kosmického dalekohledu a z úzkopásmových dat dalekohledu Subaru je vidět, že daleko za dobře známé centrální oblasti sahají rozsáhlé smyčkovité struktury. Zářící materiál této dobře prostudované planetární mlhoviny ovšem nepochází z planet. Místo toho se jedná o plynnou obálku vnějších vrstev odhozených umírající, kdysi slunci podobnou hvězdou ve středu mlhoviny. Intenzivní ultrafialové světlo z horké centrální hvězdy ionizuje atomy plynu. Ionizované astomy kyslíku vytvářejí charakteristickou zelenavou záři a ionizovaný vodík zase výraznou červenou emisi. Centrální prstenec Prstencové mlhoviny měří asi světelný rok a nachází se asi 2000 světelných let daleko. Svítí v severním souhvězdí Lyry a dnes v noci mu mohou dělat společnost padající hvězdy.