Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě zanořena ve svém zárodečném mračnu mezihvězdného plynu a prachu a populárně se jí říká mlhovina Kouzelník. Je vidět vlevo v souhvězdí Cepheus ve vzdálenosti asi 8000 světelných let spolu s hvězdami v popředí a v pozadí v rovině naší Mléčné dráhy. Na...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě ponořena do svého zárodečného mračna mezihvězdného plynu a prachu, který je populárně znám jako mlhovina Kouzelník. Mlhovina je vidět s hvězdami v popředí i v pozadí z roviny naší Mléčné dráhy a nachází se asi 8000 světelných let v souhvězdí Kefeus...
Emisní mlhovina IC 1805 se rozkládá na téměř 200 světelných let a je směsicí mračen zářícího mezihvězdného plynu s tmavými mračny prachu ve vzdálenosti asi 7500 světelných let daleko v Perseově spirálním ramenu naší Galaxie. V této oblasti, která nese jméno mlhovina Srdce a jejíž tvar je vhodný...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Tato krásná krajina hvězd se nachází spolu s jasnou emisní brázdou v IC 5067 známé jako mlhovina Pelikán. Samotná mlhovina Pelikán je zase součástí mnohem větší, komplexní hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 2000 světelných let ve vysoko dosahujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Zdá se, že na...
NGC 2174 na tomto méně známém pohledu do na mlhoviny bohatého souhvězdí Orion lze najít triedrem u hlavy nebeského lovce. Zářící kosmické mračno vzdálené asi 6400 světelných let obklopují volně vázané kupy mladých hvězd. Tento nádherný úzkopásmový snímek na obloze pokrývá oblast větší než...
Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě zanořena ve svém zárodečném mračnu mezihvězdného plynu a prachu a populárně se jí říká mlhovina Kouzelník. Je vidět vlevo v souhvězdí Cepheus ve vzdálenosti asi 8000 světelných let spolu s hvězdami v popředí a v pozadí v rovině naší Mléčné dráhy. Na...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě ponořena do svého zárodečného mračna mezihvězdného plynu a prachu, který je populárně znám jako mlhovina Kouzelník. Mlhovina je vidět s hvězdami v popředí i v pozadí z roviny naší Mléčné dráhy a nachází se asi 8000 světelných let v souhvězdí Kefeus...
Emisní mlhovina IC 1805 se rozkládá na téměř 200 světelných let a je směsicí mračen zářícího mezihvězdného plynu s tmavými mračny prachu ve vzdálenosti asi 7500 světelných let daleko v Perseově spirálním ramenu naší Galaxie. V této oblasti, která nese jméno mlhovina Srdce a jejíž tvar je vhodný...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Tato krásná krajina hvězd se nachází spolu s jasnou emisní brázdou v IC 5067 známé jako mlhovina Pelikán. Samotná mlhovina Pelikán je zase součástí mnohem větší, komplexní hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 2000 světelných let ve vysoko dosahujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Zdá se, že na...
NGC 2174 na tomto méně známém pohledu do na mlhoviny bohatého souhvězdí Orion lze najít triedrem u hlavy nebeského lovce. Zářící kosmické mračno vzdálené asi 6400 světelných let obklopují volně vázané kupy mladých hvězd. Tento nádherný úzkopásmový snímek na obloze pokrývá oblast větší než...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
