Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě zanořena ve svém zárodečném mračnu mezihvězdného plynu a prachu a populárně se jí říká mlhovina Kouzelník. Je vidět vlevo v souhvězdí Cepheus ve vzdálenosti asi 8000 světelných let spolu s hvězdami v popředí a v pozadí v rovině naší Mléčné dráhy. Na...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě ponořena do svého zárodečného mračna mezihvězdného plynu a prachu, který je populárně znám jako mlhovina Kouzelník. Mlhovina je vidět s hvězdami v popředí i v pozadí z roviny naší Mléčné dráhy a nachází se asi 8000 světelných let v souhvězdí Kefeus...
Emisní mlhovina IC 1805 se rozkládá na téměř 200 světelných let a je směsicí mračen zářícího mezihvězdného plynu s tmavými mračny prachu ve vzdálenosti asi 7500 světelných let daleko v Perseově spirálním ramenu naší Galaxie. V této oblasti, která nese jméno mlhovina Srdce a jejíž tvar je vhodný...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Tato krásná krajina hvězd se nachází spolu s jasnou emisní brázdou v IC 5067 známé jako mlhovina Pelikán. Samotná mlhovina Pelikán je zase součástí mnohem větší, komplexní hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 2000 světelných let ve vysoko dosahujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Zdá se, že na...
NGC 2174 na tomto méně známém pohledu do na mlhoviny bohatého souhvězdí Orion lze najít triedrem u hlavy nebeského lovce. Zářící kosmické mračno vzdálené asi 6400 světelných let obklopují volně vázané kupy mladých hvězd. Tento nádherný úzkopásmový snímek na obloze pokrývá oblast větší než...
Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě zanořena ve svém zárodečném mračnu mezihvězdného plynu a prachu a populárně se jí říká mlhovina Kouzelník. Je vidět vlevo v souhvězdí Cepheus ve vzdálenosti asi 8000 světelných let spolu s hvězdami v popředí a v pozadí v rovině naší Mléčné dráhy. Na...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Otevřená hvězdokupa NGC 7380 je stále ještě ponořena do svého zárodečného mračna mezihvězdného plynu a prachu, který je populárně znám jako mlhovina Kouzelník. Mlhovina je vidět s hvězdami v popředí i v pozadí z roviny naší Mléčné dráhy a nachází se asi 8000 světelných let v souhvězdí Kefeus...
Emisní mlhovina IC 1805 se rozkládá na téměř 200 světelných let a je směsicí mračen zářícího mezihvězdného plynu s tmavými mračny prachu ve vzdálenosti asi 7500 světelných let daleko v Perseově spirálním ramenu naší Galaxie. V této oblasti, která nese jméno mlhovina Srdce a jejíž tvar je vhodný...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Tato krásná krajina hvězd se nachází spolu s jasnou emisní brázdou v IC 5067 známé jako mlhovina Pelikán. Samotná mlhovina Pelikán je zase součástí mnohem větší, komplexní hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 2000 světelných let ve vysoko dosahujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Zdá se, že na...
NGC 2174 na tomto méně známém pohledu do na mlhoviny bohatého souhvězdí Orion lze najít triedrem u hlavy nebeského lovce. Zářící kosmické mračno vzdálené asi 6400 světelných let obklopují volně vázané kupy mladých hvězd. Tento nádherný úzkopásmový snímek na obloze pokrývá oblast větší než...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
