Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
