Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)
