Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
