Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Obrázek Slunce nahoře byl zachycen v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctkrát ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita 22. září 2001, v den podzimního slunovratu. Snímek pořídila kamera EIT na palubě vesmírné observatoře SOHO, která trvale pozoruje...
Snímek Slunce nahoře byl zaznamenám v ultrafialovém světle emitovaném jedenáctinásobně ionizovaným železem při teplotách přes 2 milióny stupňů Farenheita v den rovnodennosti 22. září. Snímek pořídila kamera EIT na palubě družice SOHO, což je vesmírná observatoř, která trvale pozoruje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
