NGC 7293: Mlhovina Helix

V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti pouhých sedm set světelných roků od Země umírá hvězda. Posledních několik tisíc let života hvězdy kdysi podobné Slunci dalo vzniknout mlhovině Helix. Vesmírná šroubovice (anglicky helix), známá také jako NGC 7293, je dobře prozkoumaným a blízkým příkladem planetární mlhoviny, typické pro tuto závěrečnou fázi hvězdného vývoje. Tento hluboký snímek, který kombinuje úzkopásmová data z emisních čar atomů vodíku v červených a atomů kyslíku v modrozelených odstínech, ukazuje půvabné detaily Helixu, včetně jeho jasné vnitřní oblasti o průměru asi 3 světelné roky. Bílá tečka ve středu šroubovice je horká umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny. O na první pohled jednoduše vypadající mlhovině Helix se dnes ví, že má překvapivě složitou geometrii.

Seznam odkazů v popisu

HawAstSoc.org: Constellations: Aquarius -- Water Bearer
Wikipedia: Helix Nebula
Wikipedia: Planetary_nebula
STScI-OPO.org: Features of the Helix nebula
APOD: 2003-05-10 NGC 7293: Mlhovina Helix
HubbleSite.org: IRIDESCENT GLORY OF NEARBY HELIX NEBULA
HubbleSite.org: A NEW TWIST ON AN OLD NEBULA

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. říjen 2024

NGC 7293: Mlhovina Helix

15. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS