< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Mlhovina Helix ve vodíku a kyslíku

Uznání a copyright: Andrew Campbell

Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a rozsáhlých vnějších smyček. Mlhovina Helix (aka NGC 7293) je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Zbytek centrálního jádra hvězdy je odsouzen stát se bílým trpaslíkem a září světlem natolik energetickým, že způsobuje fluorescenci už dříve vyvrženého plynu. Obraz, na který se díváte, byl pořízen ve světle emitovaném kyslíkem (v modré barvě) a vodíkem (v červené barvě) a vznikl ze 74 hodin expozic v průběhu 3 měsíců malým dalekohledem na zahrádce v předměstí Melbourne v Austrálii. Podrobný snímek vniřního okraje mlhoviny Helix ukazuje komplexní uzlíky plynu neznámého původu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Helix Nebula
  2. Wolfram.com: Helix
  3. HubbleSite.org: Features of the Helix nebula
  4. APOD: 2018-01-03 Mlhovina Helix z CFHT
  5. Grammarist.com: aka
  6. Wikipedia: Planetary nebula
  7. NASA: White Dwarf Stars
  8. NASA: Ultraviolet Waves
  9. Youtube.com: V 134 fluorescence of various neon light materials
  10. AstroBin.com: Deep in the Heart of Mordor... The Helix, NGC 7293
  11. LANL.gov: Oxygen
  12. AstronomyKnowHow.com: Hydrogen Alpha Explained
  13. Youtube.com: [4K] Melbourne, Victoria - Australia Drone View
  14. Wikipedia: Australia
  15. Youtube.com: Zoom Into The Helix Nebula
  16. APOD: 2008-04-13 Podivné kometární uzlíky v mlhovině Helix
  17. Harvard.edu: High-Resolution CO and H2 Molecular Line Imaging of a Cometary Globule in the Helix Nebula

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: NGC 7293, Mlhovina Helix, Planetární mlhovina

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »