Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Helix ve vodíku a kyslíku

Uznání a copyright: Andrew Campbell

Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a rozsáhlých vnějších smyček. Mlhovina Helix (aka NGC 7293) je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Zbytek centrálního jádra hvězdy je odsouzen stát se bílým trpaslíkem a září světlem natolik energetickým, že způsobuje fluorescenci už dříve vyvrženého plynu. Obraz, na který se díváte, byl pořízen ve světle emitovaném kyslíkem (v modré barvě) a vodíkem (v červené barvě) a vznikl ze 74 hodin expozic v průběhu 3 měsíců malým dalekohledem na zahrádce v předměstí Melbourne v Austrálii. Podrobný snímek vniřního okraje mlhoviny Helix ukazuje komplexní uzlíky plynu neznámého původu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Helix Nebula
  2. Wolfram.com: Helix
  3. HubbleSite.org: Features of the Helix nebula
  4. APOD: 2018-01-03 Mlhovina Helix z CFHT
  5. Grammarist.com: aka
  6. Wikipedia: Planetary nebula
  7. NASA: White Dwarf Stars
  8. NASA: Ultraviolet Waves
  9. Youtube.com: V 134 fluorescence of various neon light materials
  10. AstroBin.com: Deep in the Heart of Mordor... The Helix, NGC 7293
  11. LANL.gov: Oxygen
  12. AstronomyKnowHow.com: Hydrogen Alpha Explained
  13. Youtube.com: [4K] Melbourne, Victoria - Australia Drone View
  14. Wikipedia: Australia
  15. Youtube.com: Zoom Into The Helix Nebula
  16. APOD: 2008-04-13 Podivné kometární uzlíky v mlhovině Helix
  17. Harvard.edu: High-Resolution CO and H2 Molecular Line Imaging of a Cometary Globule in the Helix Nebula

Štítky: NGC 7293, Mlhovina Helix, Planetární mlhovina


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »