Dívá se na vás mlhovina Helix? Vůbec ne v biologickém smyslu, ale že vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, že se zdá, že se díváte dovnitř šroubovice (helix). Nyní se ví, že má ve skutečnosti překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních vláken a protáhlých vnějších...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného na konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny z hvězdy vyvržené do vesmíru se od nás jeví, jako kdybychom se dívali dovnitř...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovina jako je Helix jsou důležité, protože nejspíš obsahují náznaky, jak tyto Slunci podobné hvězdy skončí svůj život. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4metrovým dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázalo, že Helix ve...
Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do prostoru vypadají z našeho pohledu, jako když se díváme...
Jak nějaká hvězda stvořila mlhovinu Helix? Tvar planetární mlhoviny jako je Helix je důležitý, protože nejspíš obsahuje příčiny toho, jak hvězdy jako je Slunce končí své životy. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4 m dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázala,...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovin jako je Helix jsou důležité, protože pravděpodobně skrývají informace o tom jak hvězdy jako je Slunce skončí své životy. Nedávná pozorování dalekohledem Hubble Space Telescope a 4 metrovým Blanco...
Astronomové byly schopni při výzkumu vnitřního okraje mlhoviny Helix (řecky spirála) kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vytvořit tento pozoruhodný obraz bohatý na podrobnosti exotického prostředí. Tato planetární mlhovina vznikla při skoro...
Dívá se na vás mlhovina Helix? Vůbec ne v biologickém smyslu, ale že vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, že se zdá, že se díváte dovnitř šroubovice (helix). Nyní se ví, že má ve skutečnosti překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních vláken a protáhlých vnějších...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného na konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny z hvězdy vyvržené do vesmíru se od nás jeví, jako kdybychom se dívali dovnitř...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovina jako je Helix jsou důležité, protože nejspíš obsahují náznaky, jak tyto Slunci podobné hvězdy skončí svůj život. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4metrovým dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázalo, že Helix ve...
Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do prostoru vypadají z našeho pohledu, jako když se díváme...
Jak nějaká hvězda stvořila mlhovinu Helix? Tvar planetární mlhoviny jako je Helix je důležitý, protože nejspíš obsahuje příčiny toho, jak hvězdy jako je Slunce končí své životy. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4 m dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázala,...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovin jako je Helix jsou důležité, protože pravděpodobně skrývají informace o tom jak hvězdy jako je Slunce skončí své životy. Nedávná pozorování dalekohledem Hubble Space Telescope a 4 metrovým Blanco...
Astronomové byly schopni při výzkumu vnitřního okraje mlhoviny Helix (řecky spirála) kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vytvořit tento pozoruhodný obraz bohatý na podrobnosti exotického prostředí. Tato planetární mlhovina vznikla při skoro...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
