Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. duben 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. duben 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GK Per: Nova a planetární mlhovina

Uznání a copyright: Deep Sky Collective

Hvězdný systém GK Per je spojen pouze se dvěma ze tří mlhovin na snímku. Nova Persei 1901 (GK Persei) ve vzdálenosti 1500 světelných roků byla druhou nejbližší dosud zaznamenanou novou. Přímo ve středu se nachází bílý trpaslík, přeživší jádro bývalé Slunci podobné hvězdy. Kolem něho je kruhová Ohňostrojová mlhovina, plyn vyvržený termonukleární explozí na povrchu bílého trpaslíka zaznamenaný v roce 1901 jako nova. Červeně zářící plyn kolem Ohňostrojové mlhoviny je atmosféra, která dříve obklopovala centrální hvězdu. Tento plyn byl vyvržen ještě před novou a jeví se jako difúzní planetární mlhovina. Napříč probíhající slabý pás šedého plynu je mezihvězdný cirrus, který zřejmě jen náhodou prochází. V roce 1901 se nova GK Per stala jasnější než Betelgeuse. Podobně by ještě letos měl vybuchnout hvězdný systém T CrB, ale nevíme přesně kdy ani jak bude jasný.

Seznam odkazů v popisu

  1. AstroBin.com: Tim Schaeffer, David Wood (SDAA TARO): DSC - A deep dive into GK Persei's hidden planetary nebulae
  2. Wikipedia: GK_Persei
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. Wikipedia: Nova
  5. NASA: White Dwarfs
  6. APOD: 1998-07-04 The Firework Nebula
  7. Youtu.be: Aerial view of an atomic bomb explosion
  8. AAVSO.org: GK Persei
  9. Youtu.be: Nova explosion in a binary star system
  10. APOD: 2023-04-16 M2 9: Křídla Motýlí mlhoviny
  11. DeepSkyCollective.com: A deep dive into GK Persei's hidden planetary nebulae
  12. Cosmotography.com: Dusty Veils of the Milky Way
  13. arXiv.org: A search for cool molecular gas in GK Persei and other classical novae
  14. Zenfs.com: Foto: Překvapená kočka :-)
  15. APOD: 2020-05-11 Za Betelgeuse
  16. NASA: View Nova Explosion, ‘New’ Star in Northern Crown
  17. Wikipedia: T_Coronae_Borealis

Štítky: GK Per, Nova, Planetární mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »