Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

První horizont -obraz černé díry v měřítku

Uznání: Event Horizon Telescope Collaboration

Jak vypadá černá díra? Radioteleskopy na celé zeměkouli koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí, aby zjistily, jak vypadají. Černé díry samotné jsou pouze černé, ale o těchto monstrózních atraktorech je známo, že je kolem nich zářící plyn. První takový snímek byl zveřejněn včera a rozlišuje oblast kolem černé díry ve středu galaxie M87 v lepším měřítku, než je její očekávaný horizont událostí. Tmavá centrální oblast na snímku není horizont událostí, ale spíše stín černé díry, centrální oblast emitujícího plynu ztemnělá gravitací centrální černé díry. Rozměr a velikost stínu na jasném plynu u horizontu událostí je určen silným odklonem gravitační čočkou a rotací černé díry. Rozlišením tohoto stínu černé díry dalekohled horizontu událostí ETH (Event Horizon Telescope) posílil důkazy, že Einsteinova gravitace funguje dokonce i v extrémních oblastech a poskytuje tak jasný dkaz, že M87 má centrální rotující černou díru o hmotnosti asi 6 miliard Sluncí. Dalekohled EHT ještě neskončil, další pozorování mají přinést ještě vyšší rozlišení, lepší sledování proměnnosti a mají prozkoumat bezprostřední okolí černé díry ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Radio_telescope
  2. AmazonAWS.com: Foto: síť radioteleskopů ETH
  3. NASA: Black Holes
  4. Wikipedia: Event_horizon#Event_horizon_of_a_black_hole
  5. Wikipedia: Black
  6. ESO.org: Taking the First Picture of a Black Hole
  7. NSF.gov: Exploring Black Holes
  8. APOD: 2010-05-20 M87: Eliptická galaxie s výtryskem
  9. Forbes.com: Black Holes Are Real And Spectacular, And So Are Their Event Horizons
  10. IoP.org: Focus on the First Event Horizon Telescope Results
  11. ESA.int: Black Hole Shadows
  12. Youtube.com: The Unreasonable Efficiency of Black Holes
  13. NASA: Black Holes and Neutron Stars
  14. IoP.org: First M87 Event Horizon Telescope Results. I. The Shadow of the Supermassive Black Hole
  15. EventHorizonTelescope.org: Event Horizon Telescope
  16. Wikipedia: General_relativity
  17. Youtu.be: A Quick Look at Capturing the First image of a Black Hole Event Horizon
  18. SI.edu: Chandra Captures X-rays in Coordination with Event Horizon Telescope
  19. EventHorizonTelescope.org: EHT
  20. 123rf.com: Foto: kočička a mikroskop :-)
  21. APOD: 2001-10-29 Rotující černá díra a MCG-6-30-15
  22. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  23. NASA: The Milky Way Galaxy

Štítky: Černá díra, Dalekohled obzoru událostí, Shadow


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »