Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přechod marťanského měsíce Fobosu přes Slunce

Uznání videa: NASA, JPL-Caltech, MSSS, Curiosity Rover

Co to prochází před Sluncem? Vypadá to jako měsíc, ale není to měsíc pozemský, protože není kulatý. Je to marťanský měsíc Fobos. Video, na které se můžete podívat, pořídilo z povrchu Marsu koncem minulého měsíce vozítko Curiosity. Fobos měří 11,5 kilometru a jeho průměr je 150 krát menší, než je průměr Luny (našeho měsíce), ale zato je 50 krát blíže ke své mateřské planetě. Fobos je tak blízko Marsu, že se během příštích 50 miliónů let dá čekat jeho rozpad a pád na Mars. Nižší oběžná dráha Fobosu bude v důsledku v blízké době znamenat rychlejší sluneční zatmění, než při pohledu ze Země. Na tomto zrychleném videu je vidět přechod, který ve skutečnosti trval 35 sekund. Na dalším podobném videu z Marsu je vidět přechod menšího a vzdálenějšího Deimosu přes Slunce. Vozítko Curiosity pokračuje v průzkumu kráteru Gale, docela nedávno v oblasti s úžasnými pohledy a neobvyklými horninami zvané Glen Torridon.

Retrospektiva: Předchozí APODy z 10. dubna.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth's Moon
  2. NASA: Phobos
  3. NASA: Curiosity Captured Two Solar Eclipses on Mars
  4. APOD: 2013-12-08 Panoráma Everestu z Marsu
  5. Wikipedia: Phobos_(moon)
  6. APOD: 2018-06-04 Západ Měsíce za vulkánem Teide
  7. APOD: 2016-05-29 Valles Marineris: Velký kaňon na Marsu
  8. APOD: 2018-11-25 Fobos: Odsouzený měsíc Marsu
  9. APOD: 2010-12-01 Marťanský měsíc Fobos z Mars Express
  10. APOD: 2011-01-24 Jižní pól Fobosu z Mars Express
  11. NASA: Mars
  12. APOD: 2015-11-22 Fobos: Odsouzený měsíc Marsu
  13. NASA: Earth
  14. NASA: Curiosity Observes Phobos Eclipse: Sol 2359
  15. NASA: Curiosity Observes Deimos Eclipse: Sol 2350
  16. NASA: Deimos
  17. NASA: Curiosity rover
  18. Wikipedia: Gale_(crater)
  19. Youtube.com: NASA's Curiosity Mars Rover Departs Vera Rubin Ridge (360 View)
  20. Asu.edu: Curiosity update: Lots to explore in Glen Torridon
  21. Asu.edu: Curiosity update: Touring Glen Torridon
  22. Apod.com: Předchozí APODy z 10. dubna

Štítky: Mars, Phobos, Curiosity rover


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »