Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. červen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. červen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rentgenová zvětšenina NGC 253

Uznání : K. Weaver (LHEA/ GSFC), et al., X-ray Image: SAO, CXC, NASA; Optical Image: ESO

Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný ostrov NGC 253. Obdivuhodná hvězdotvorná aktivita NGC 253 ve vzdálenosti zhruba 8 miliónů světelných let byla dobře prostudována za pomoci snímků s vysokým rozlišením jako je vidět vlevo dole. Rentgenové detektory Chandry zaostřené na centrální energetickou oblast galaxie odhalují skryté podrobnosti na vloženém snímku vpravo. Na snímku ve falešných barvách září poblíž jádra rentgenové mraky horkého plynu a přinejmenším čtyři velmi silné zdroje rentgenova záření, jež leží 3000 světelných let od středu galaxie. Tyto extrémní rentgenové zdroje, daleko svítivější než podvojné hvězdy s černou dírou v naší vlastní galaxii, mohou být gravitačně přitahovány do středu NGC 253. Výsledkem je, že NGC 253 a další podobné hvězdotvorné galaxie by si mohly nakonec vytvořit jedinou centrální superhmotnou černou díru a tak přeměnit svá jádra na kvazary.

Štítky: Galaxie, Rentgenový, Černá díra, Kvasar, Ngc 253


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »