Superhmotné černé díry v NGC 6240

Uznání: Optical: R.P.van der Marel & J.Gerssen (STScI), NASA;
X-ray: S.Komossa & G.Hasinger (MPE) et al., CXC, NASA

Hubbleův optický obraz nalevo ukazuje 400 miliónů světelných let vzdálenou NGC 6240 v mukách titánské srážky galaxie - galaxie. Jak spěje kosmická katastrofa k závěru, tak fúzující galaxie vyvrhují čtyři zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu, které procházejí zuřivým poryvem vznikání hvězd. Za pomoci rentgenového vidění oběžné observatoře Chandra astronomové nahlédli do centrálních oblastí NGC 6242 a věří, že poprvé odhalili ne jednu, ale hned dvě enormní obíhající černé díry, a to detekcí charakteristického rentgenového záření mezihvězdných trosek, které se k nim vířivě blíží. Na podrobnějším snímku ve falešných barvách napravo rentgenové údaje jasně ukazují, že zdroje černých děr (vystínované modře) navzájem dělí asi 3000 světelných let. Einsteinova teorie gravitace předpovídá, že se takový pár černých děr musí k sobě spirálovitě přibližovat a za několik stovek miliónů let musí nakonec splynout do jediné, ještě mnohem hmotnější černé díry. V závěrečných okamžicích spojování superhmotných černých děr vznikne extrémně silný záblesk gravitačního záření.