Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. říjen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. říjen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lebka aneb rentgenová kupa v Perseu

Uznání: A. Fabian (IoA Cambridge) et al., NASA

Tento duchový obraz z oběžné observatoře Chandra ukazuje Kupu galaxií v Perseu v rentgenovém záření, jehož fotony mají tisíckrát větší energii než viditelné světlo. Kupa v Perseu vzdálená 120 miliónů světelných let obsahuje tisíce galaxií, ale žádná z nich není vidět. Namísto jednotlivých galaxií tomuto rentgenovému pohledu dominuje mračno mezihvězdného plynu o teplotě 53 miliónů stupňů, jež je samotné hmotnější jak galaxie v kupě dohromady. Z tohoto úhlu jasné a tmavé uzlíky v horkém rentgenové plynu vytváří velice sugestivní vzhled. Dvě tmavé bubliny překrývající jasný ústřední rentgenový zdroj jsou jako oči. Třetí protažená bublina (asi na páté hodině pomyslného ciferníku) tvoří bezzubá ústa. Jasný rentgenový zdroj je pravděpodobně superhmotnou černou dírou ve středu kupy s bublinami odfouknutými explozemi energetických částic vyvržených (z blízkosti) černé díry a rozpínajících se do nesmírného plynného oblaku. Tmavá skvrna, jež tvoří nos je rentgenovým stínem ... stínem velké galaxie neodvratně padající do středu kupy. Se svými několika stovkami světelných let je rentgenová lebka v Kupě v Perseu o trochu větší než lebky, které můžete uvidět dnes v noci. Přejeme vám bezpečný a šťastný Halloween! Halloween je svátek keltského původu, jež se slaví například v USA. V podvečer chodí děti na "koledu" a do vydlabané (dnes ovšem plastikové) dýně, dostanou nějaké sladkosti. Před domy jsou vydlabané dýně s vyřezanými otvory jež znázorňují lebku se svíčkou uvnitř. (pozn.překladatele)

Štítky: Rentgenový, Černá díra, Kupa galaxií, Plyn v kupě


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »