Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Molekulární torus kolem černé díry

Uznání ilustrace: V. Beckmann (NASA's GSFC) et al., ESA

Proč se okolí u některých černých děr jeví jasnější než u jiných? V centrech aktivních galaxií dominují superhmotné černé díry, které jsou přinejmenším tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Mnohé z nich, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu I, jsou ve viditelném světle velmi jasné. Další, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu II, jsou spíše slabé. Rozdíl může být způsobován tím, že některé černé díry nabalují mnohem více hmoty než jiné. Alternativně by černé díry v centrech Seyfertových galaxiích typu II mohly být zakryty okolním torusem. Aby bylo možné si vybrat mezi těmito hypotézami, tak nedaleká Seyfertova galaxie typu II NGC 4388 byla nedávno pozorována v rentgenovém světle mnoha družicovými rentgenovými observatořemi, včetně CGRO, SIGMA, BeppoSAX, INTEGRAL, Chandra a XMM-Newton. Z nedávných údajů družic INTEGRAL a XMM-Newton je patrné, že se rentgenový tok v některých rentgenových barvách rychle mění, zatímco rentgenový tok v jiných rentgenových barvách je úplně stejný. Konstatní tok a zjevná absorpce velmi specifických rentgenových barev chladným železem spolu podávají důkaz, že centrální černá díra v NGC 4388 je vidět přes tlustý torus, který se skládá z molekulárního plynu a prachu.

Štítky: Černá díra, NGC 4388, Molecular torus


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »