Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Molekulární torus kolem černé díry

Uznání ilustrace: V. Beckmann (NASA's GSFC) et al., ESA

Proč se okolí u některých černých děr jeví jasnější než u jiných? V centrech aktivních galaxií dominují superhmotné černé díry, které jsou přinejmenším tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Mnohé z nich, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu I, jsou ve viditelném světle velmi jasné. Další, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu II, jsou spíše slabé. Rozdíl může být způsobován tím, že některé černé díry nabalují mnohem více hmoty než jiné. Alternativně by černé díry v centrech Seyfertových galaxiích typu II mohly být zakryty okolním torusem. Aby bylo možné si vybrat mezi těmito hypotézami, tak nedaleká Seyfertova galaxie typu II NGC 4388 byla nedávno pozorována v rentgenovém světle mnoha družicovými rentgenovými observatořemi, včetně CGRO, SIGMA, BeppoSAX, INTEGRAL, Chandra a XMM-Newton. Z nedávných údajů družic INTEGRAL a XMM-Newton je patrné, že se rentgenový tok v některých rentgenových barvách rychle mění, zatímco rentgenový tok v jiných rentgenových barvách je úplně stejný. Konstatní tok a zjevná absorpce velmi specifických rentgenových barev chladným železem spolu podávají důkaz, že centrální černá díra v NGC 4388 je vidět přes tlustý torus, který se skládá z molekulárního plynu a prachu.

Štítky: Černá díra, NGC 4388, Molecular torus


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »