Molekulární torus kolem černé díry

Uznání ilustrace: V. Beckmann (NASA's GSFC) et al., ESA

Proč se okolí u některých černých děr jeví jasnější než u jiných? V centrech aktivních galaxií dominují superhmotné černé díry, které jsou přinejmenším tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Mnohé z nich, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu I, jsou ve viditelném světle velmi jasné. Další, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu II, jsou spíše slabé. Rozdíl může být způsobován tím, že některé černé díry nabalují mnohem více hmoty než jiné. Alternativně by černé díry v centrech Seyfertových galaxiích typu II mohly být zakryty okolním torusem. Aby bylo možné si vybrat mezi těmito hypotézami, tak nedaleká Seyfertova galaxie typu II NGC 4388 byla nedávno pozorována v rentgenovém světle mnoha družicovými rentgenovými observatořemi, včetně CGRO, SIGMA, BeppoSAX, INTEGRAL, Chandra a XMM-Newton. Z nedávných údajů družic INTEGRAL a XMM-Newton je patrné, že se rentgenový tok v některých rentgenových barvách rychle mění, zatímco rentgenový tok v jiných rentgenových barvách je úplně stejný. Konstatní tok a zjevná absorpce velmi specifických rentgenových barev chladným železem spolu podávají důkaz, že centrální černá díra v NGC 4388 je vidět přes tlustý torus, který se skládá z molekulárního plynu a prachu.