Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. červenec 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. červenec 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

J1502 1115: Galaxie s trojicí černých děr

Uznání: R. P. Deane (U. Capetown) et al.

Většina galaxií obsahuje jednu superhmotnou černou díru, tak proč má tato galaxie tři? Nejpravděpodobnějším důvodem je, že galaxie J1502+1115 je výsledkem nedávného splynutí tří menších galaxií. Dvě černé díry blíže k sobě jsou vidět na nahoře na obrazu v rádiových vlnách pořízeném velkou soustavou koordinovaných antén v Evropě, Ázii a Africe. Tyto dvě zobrazené superhmotné černé díry od sebe dělí asi 500 světelných let a každá má nejspíše hmotnost asi 100 miliónů sluncí. J1502+1115 má nyní rudý posuv 0,39 a je jedním z mála trojnásobných systémů černých děr, který se nyní studuje, abychom se dozvěděli více o galaxiích a o interakcích superhmotných černých děr ve středověku našeho vesmíru. Gravitační záření emitované takovými systémy černých děr by mohly detekovat budoucí observatoře.

Štítky: Galaxie, Černá díra, Mergers


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »