Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. duben 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. duben 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Uznání: Sergey V. Pilipenko (LPI, MIPT)

Jak daleko je "rudý posuv 6"? I když jsou lidé dobře obeznámeni s pojmy vzdálenost a čas, tak to co se ve skutečnosti měří pro astronomické objekty je rudý posuv, posunutí barev, které záleží na tom, jak se vyvíjela hustota energie v našem vesmíru. Jelikož kosmologická měření v nedávných letech vedla ke shodě, jaké formy energie prostupují náš vesmír, tak je nyní možné udělat jednoduchou tabulku vztahu pozorovaného kosmologického rudého posunu označeného "z" se standardním konceptem vzdálenosti a času, včetně extrapolace času od počátku vesmíru. Jedna taková tabulka je nahoře, v prvním a posledním sloupci je rudý posuv "z" a odpovídající stáří vesmíru v miliardách let je v prostředním sloupci. K vysvětlení zbývajících sloupců si prosím přečtěte doprovodný technický popis. I když hvězdy v naší galaxii mají efektivní kosmologický rudý posuv nulový, tak nejvzdálenější supernovy nastaly za rudým posuvem jedna, kdy podle tabulky nahoře měl vesmír asi polovinu současného stáří. S tím kontrastují dosud nejvzdálenější pozorovaná gama vzplanutí, která nastala za rudým posuvem 6, kdy byl vesmír mladší než jednu miliardu let, méně než 10 procent současného stáří vesmíru.
Poznámka překladatele: označení sloupců v tabulce
• z — rudý posuv [1]
• H — v čase odpovídající hodnota Hubblovy konstanty [km/s/Mpc]
• r comov — v čase neměnná vzdálenost [Mpc];
• dm — modul vzdálenosti [1]
• age — stáří vesmíru [miliardy let]
• time — čas při pohledu zpátky [miliardy let]
• size 1” — fyzická velikost objektu, který je vidět pod úhlem 1” na obloze [kpc]
• angle 1kpc — úhlová velikost přímky dlouhé 1 kpc [arcsec]

Štítky: Redshift, Table, Universe age


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »