Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. duben 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. duben 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Uznání: Sergey V. Pilipenko (LPI, MIPT)

Jak daleko je "rudý posuv 6"? I když jsou lidé dobře obeznámeni s pojmy vzdálenost a čas, tak to co se ve skutečnosti měří pro astronomické objekty je rudý posuv, posunutí barev, které záleží na tom, jak se vyvíjela hustota energie v našem vesmíru. Jelikož kosmologická měření v nedávných letech vedla ke shodě, jaké formy energie prostupují náš vesmír, tak je nyní možné udělat jednoduchou tabulku vztahu pozorovaného kosmologického rudého posunu označeného "z" se standardním konceptem vzdálenosti a času, včetně extrapolace času od počátku vesmíru. Jedna taková tabulka je nahoře, v prvním a posledním sloupci je rudý posuv "z" a odpovídající stáří vesmíru v miliardách let je v prostředním sloupci. K vysvětlení zbývajících sloupců si prosím přečtěte doprovodný technický popis. I když hvězdy v naší galaxii mají efektivní kosmologický rudý posuv nulový, tak nejvzdálenější supernovy nastaly za rudým posuvem jedna, kdy podle tabulky nahoře měl vesmír asi polovinu současného stáří. S tím kontrastují dosud nejvzdálenější pozorovaná gama vzplanutí, která nastala za rudým posuvem 6, kdy byl vesmír mladší než jednu miliardu let, méně než 10 procent současného stáří vesmíru.
Poznámka překladatele: označení sloupců v tabulce
• z — rudý posuv [1]
• H — v čase odpovídající hodnota Hubblovy konstanty [km/s/Mpc]
• r comov — v čase neměnná vzdálenost [Mpc];
• dm — modul vzdálenosti [1]
• age — stáří vesmíru [miliardy let]
• time — čas při pohledu zpátky [miliardy let]
• size 1” — fyzická velikost objektu, který je vidět pod úhlem 1” na obloze [kpc]
• angle 1kpc — úhlová velikost přímky dlouhé 1 kpc [arcsec]

Štítky: Redshift, Table, Universe age


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »