Ve vzdáleném vesmíru se zdá, že čas běží pomaleji. Jelikož se časem dilatované světlo jeví posunuté k červenému konci spektra (rudý posuv), tak jsou astronomové schopni využít kosmologické zpomalení času k měření nesmírných vzdáleností ve vesmíru. Zde je vidět světlo ze vzdálených galaxií ...
Už jste někdy slyšeli o Hubblovu ultra hlubokém poli? V každém případě jste jste nejspíš neslyšeli o něčem takovém, položte prosím kurzor na obrázek a poslouchejte! Hubblovo ultra hluboké pole (Hubble Ultra-Deep Field - HUDF) bylo vytvořeno v letech 2003-2004 tak, že Hubblův kosmický...
Jak daleko je "rudý posuv 6"? I když jsou lidé dobře obeznámeni s pojmy vzdálenost a čas, tak to co se ve skutečnosti měří pro astronomické objekty je rudý posuv, posunutí barev, které záleží na tom, jak se vyvíjela hustota energie v našem vesmíru. Jelikož kosmologická měření v nedávných...
Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...
Ve vzdáleném vesmíru se zdá, že čas běží pomaleji. Díky dilataci času se světlo jeví posunuté k červenému konci spektra (rudý posun) a astronomové jsou schopni tohoto kosmologického zpomalení času využít k měření nesmírných vzdáleností ve vesmíru. Nahoře je vidět světlo ze vzdálených...
Na tomto kosmickém pohledu jsou hrotité hvězdy jsou blízko, ale rozplizlé galaxie jsou roztroušeny daleko do Vesmíru. Tento pěkný obrázek zabírá asi 1/2 stupně a je výsledkem projektu astronoma Johannesa Schedlera ohlédnout se v čase k 12.7 miliard světelných let vzdálenému...
Ve vzdáleném vesmíru se zdá, že čas běží pomaleji. Jelikož se časem dilatované světlo jeví posunuté k červenému konci spektra (rudý posuv), tak jsou astronomové schopni využít kosmologické zpomalení času k měření nesmírných vzdáleností ve vesmíru. Zde je vidět světlo ze vzdálených galaxií ...
Už jste někdy slyšeli o Hubblovu ultra hlubokém poli? V každém případě jste jste nejspíš neslyšeli o něčem takovém, položte prosím kurzor na obrázek a poslouchejte! Hubblovo ultra hluboké pole (Hubble Ultra-Deep Field - HUDF) bylo vytvořeno v letech 2003-2004 tak, že Hubblův kosmický...
Jak daleko je "rudý posuv 6"? I když jsou lidé dobře obeznámeni s pojmy vzdálenost a čas, tak to co se ve skutečnosti měří pro astronomické objekty je rudý posuv, posunutí barev, které záleží na tom, jak se vyvíjela hustota energie v našem vesmíru. Jelikož kosmologická měření v nedávných...
Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...
Ve vzdáleném vesmíru se zdá, že čas běží pomaleji. Díky dilataci času se světlo jeví posunuté k červenému konci spektra (rudý posun) a astronomové jsou schopni tohoto kosmologického zpomalení času využít k měření nesmírných vzdáleností ve vesmíru. Nahoře je vidět světlo ze vzdálených...
Na tomto kosmickém pohledu jsou hrotité hvězdy jsou blízko, ale rozplizlé galaxie jsou roztroušeny daleko do Vesmíru. Tento pěkný obrázek zabírá asi 1/2 stupně a je výsledkem projektu astronoma Johannesa Schedlera ohlédnout se v čase k 12.7 miliard světelných let vzdálenému...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
