Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lom vzdáleného světla

Uznání: VIMOS, VLT, ESO

Ve vzdáleném vesmíru se zdá, že čas běží pomaleji. Jelikož se časem dilatované světlo jeví posunuté k červenému konci spektra (rudý posuv), tak jsou astronomové schopni využít kosmologické zpomalení času k měření nesmírných vzdáleností ve vesmíru. Zde je vidět světlo ze vzdálených galaxií rozštěpené na své základní barvy (spektrum), což astronomům umožňuje měřit kosmologický rudý posuv známých spektrálních čar. Novost tohoto snímku spočívá v tom, že vzdálenosti ke stovkám galaxií se dají změřit z jediného snímku, v tomto případě ze snímku pořízeného spektrografem VIMOS (Visible MultiObject Spectrograph) na Velmi velkém dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile. Analýza prostorové distribuce vzdálených objektů umožní pochopit kdy a jak v raném vesmíru vznikaly hvězdy a galaxie, jak se formovaly, seskupovaly se, a jak se vyvíjely.

Seznam odkazů v popisu

  1. Nist.gov: A Walk Through Time - The Evolution of Time Measurement through the Ages
  2. FourmiLab.ch: C-ship: The Dilation of Time
  3. NASA: Introduction to the Electromagnetic Spectrum
  4. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír
  5. Wikipedia: Time#Time_dilation
  6. NASA: The Scale of the Universe - Great Debate in 1996
  7. ESO.org: First VIMOS spectra of faint galaxies
  8. APOD: 2014-06-05 Hubblovo ultrahluboké pole 2014
  9. NASA: Examples of Redshifted Spectra from Galaxies
  10. Swin.edu.au: Cosmological Redshift
  11. AstroBites.org: Guide to Spectroscopy and Spectral Lines
  12. ESO.org: First VIMOS spectra of faint galaxies
  13. APOD: 2001-09-04 2dF vidí vlny galaxií
  14. ESO.org: VIMOS - VIsible MultiObject Spectrograph
  15. APOD: 2000-07-07 Sírius, Slunce, Měsíc a Jižní kříž
  16. Wikipedia: Chile
  17. APOD: 2002-01-17 Vyberte si galaxii, kteroukoliv galaxii
  18. Harvard.edu: Adventures in Friedmann cosmology: A detailed expansion of the cosmological Friedmann equations
  19. APOD: 1999-09-05 Vývoj vesmíru

Štítky: Redshift, Spectra, Kosmologie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »