Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. červenec 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. červenec 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lyman Alfa Blob

Uznání: NASA / ESA, CXC, JPL-Caltech, STScI, NAOJ, J.E. Geach (Univ. Durham) et al.
Illustration: NASA/CXC/M.Weiss

Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala, když byl vesmír starý zhruba 2 miliardy let, asi před 12 miliardami let. Lyman-alfa bloby se tak nazývají proto, že silně vyzařují Lyman-alfa emisi vodíku. Normálně se Lymanova alfa emise nachází v ultrafialové části spektra, ale Lyman-alfa bloby jsou tak daleko, že je jejich světlo posunuté rudým posuvem do delších optických vlnových délek. Rentgenové údaje (modré) ukazují na přítomnost superhmotné černé díry, která pohlcuje hmotu ve středu aktivní galaxie ponořeném do blobu. Záření a tok hmoty z aktivní galaxie se považuje za zdroj energie a zahřívání vodíku v blobu, což ilustruje pravý panel. Lyman alfa bloby by mohly představovat raný vývojový stupeň při formaci galaxií, kde je zahřívání natolik velké, že začíná omezovat další rychlý růst aktivních galaxií a jejich superhmotných černých děr.

Štítky: Galaxie, Vodík, Emission line, Supermassive black hole, Redshift, Multiwavelength astronomy, Lyman alpha


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »