Úvodní  >  Štítky  >  Štítek emission line

Štítek: emission line

APOD Když růže nejsou rudé

Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...

APOD Když růže nejsou rudé

Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...

APOD Bleskové spektrum Slunce

Barevný kompozit zatmění ze snímků pořízených pod jasnou oblohou města Madras v Oregonu zachytil prchavé chromosférické, neboli bleskové spektrum Slunce. Na obrázku jsou seřazeny tři expozice pořízené 21. srpna teleobjektivem a difrakční mřížkou. Zcela vlevo je přímo zobrazený...

APOD Bleskové spektrum Slunce

Rychlostí blesku se 9. března při zatmění Slunce změnilo viditelné spektrum Slunce z absorpčního na emisní. Tento prchavý okamžik na začátku úplné fáze zatmění je zachycen na snímku teleobjektivem s difrakční mřížkou na vyjasňující se obloze nad Ternate v Indonézii. Ohromující světlo...

APOD Spektrum Nova Delphini

Když se koncem minulého týdne v souhvězdí Delfína objevila nová hvězda, tak její spektrum astronomům naznačilo skutečnou podstatu této události. Hvězda se nyní nazývá Nova Delphini a její viditelné spektrum kolem období největší jasnosti je u středu obrázku pole okolí zachyceného...

APOD Lyman Alfa Blob

Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...

APOD Když růže nejsou růžové

Ne všechny růže jsou růžové, ale přesto mohou být krásné. Stejně tak je krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti, často zobrazované na astronomických snímcích s převažujícími odstíny červené, především proto, protože dominantní emise v mlhovinách pochází z atomů...

APOD Orion v jiné barvě

Když se dnes podíváte na oblohu, tak ani dobrým dalekohledem neuvidíte takový pohled, jako je tento. Přesto je to dobře známý objekt, velká hvězdná porodnice, známá jako Mlhovina v Orionu. Tento výtečný obrázek kombinuje snímky pořízeném různými filtry, z nichž každý byl navržen pro...

APOD Když růže nejsou rudé

Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...

APOD Když růže nejsou rudé

Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...

APOD Bleskové spektrum Slunce

Barevný kompozit zatmění ze snímků pořízených pod jasnou oblohou města Madras v Oregonu zachytil prchavé chromosférické, neboli bleskové spektrum Slunce. Na obrázku jsou seřazeny tři expozice pořízené 21. srpna teleobjektivem a difrakční mřížkou. Zcela vlevo je přímo zobrazený...

APOD Bleskové spektrum Slunce

Rychlostí blesku se 9. března při zatmění Slunce změnilo viditelné spektrum Slunce z absorpčního na emisní. Tento prchavý okamžik na začátku úplné fáze zatmění je zachycen na snímku teleobjektivem s difrakční mřížkou na vyjasňující se obloze nad Ternate v Indonézii. Ohromující světlo...

APOD Spektrum Nova Delphini

Když se koncem minulého týdne v souhvězdí Delfína objevila nová hvězda, tak její spektrum astronomům naznačilo skutečnou podstatu této události. Hvězda se nyní nazývá Nova Delphini a její viditelné spektrum kolem období největší jasnosti je u středu obrázku pole okolí zachyceného...

APOD Lyman Alfa Blob

Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...

APOD Když růže nejsou růžové

Ne všechny růže jsou růžové, ale přesto mohou být krásné. Stejně tak je krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti, často zobrazované na astronomických snímcích s převažujícími odstíny červené, především proto, protože dominantní emise v mlhovinách pochází z atomů...

APOD Orion v jiné barvě

Když se dnes podíváte na oblohu, tak ani dobrým dalekohledem neuvidíte takový pohled, jako je tento. Přesto je to dobře známý objekt, velká hvězdná porodnice, známá jako Mlhovina v Orionu. Tento výtečný obrázek kombinuje snímky pořízeném různými filtry, z nichž každý byl navržen pro...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »