Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 milionů světelných roků daleko ve vyhřátém souhvězdí Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu protkána růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, že obtáčejí malou doprovodnou galaxii pod středem, asi...
Co se děje v centru eliptické galaxie NGC 4696? Na nedávno zveřejněném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět do velkých podrobností dlouhé úponky plynu a prachu. Zdá se, že tyto filamenty mají spojení do centrální oblasti galaxie, což je oblast o které se předpokládá, že...
Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 45 miliónů světelných let v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu strakatá růžovými oblastmi vzniku hvězd. Zdá se, že jsou zavinutá kolem malé doprovodné galaxie...
Záhadná spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Na jejím barvitém portrétu jsou vidět modrá spirální ramena kropenatá růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, jakoby ramena obtáčela malou doprovodnou galaxii...
V jižním souhvězdí Pec (Fornax) se asi 45 miliónů světelných let daleko nachází tajemná spirální galaxie NGC 1097. Ta malá doprovodná galaxie, hned dole vlevo pod středem, která se zdá být ovinutá do spirálních ramen, ale není nejpodivnějším rysem NGC 1097. Tato hloubková expozice místo toho...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 1097? Nikdo to s jistotou neví, ale nejspíš jde o superhmotnou černou díru. Hmota padá dovnitř z příčky z hvězd a plynu přes střed a je nejspíš zahřívána extrémně energetickou oblastí kolem centrální černé díry. Z dálky se celá centrální oblast...
Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...
V mnoha kosmických prostředích energie vytvářená při padání materiálu do černé díry proudí ven ve výtryscích. Zdá se, že takové černoděrové "motory" jsou ty nejefektivnější ve Vesmíru, alespoň v galaktickém měřítku. Tento kompozitní obrázek ilustruje jeden příklad eliptické galaxie s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
