Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 milionů světelných roků daleko ve vyhřátém souhvězdí Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu protkána růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, že obtáčejí malou doprovodnou galaxii pod středem, asi...
Co se děje v centru eliptické galaxie NGC 4696? Na nedávno zveřejněném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět do velkých podrobností dlouhé úponky plynu a prachu. Zdá se, že tyto filamenty mají spojení do centrální oblasti galaxie, což je oblast o které se předpokládá, že...
Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 45 miliónů světelných let v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu strakatá růžovými oblastmi vzniku hvězd. Zdá se, že jsou zavinutá kolem malé doprovodné galaxie...
Záhadná spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Na jejím barvitém portrétu jsou vidět modrá spirální ramena kropenatá růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, jakoby ramena obtáčela malou doprovodnou galaxii...
V jižním souhvězdí Pec (Fornax) se asi 45 miliónů světelných let daleko nachází tajemná spirální galaxie NGC 1097. Ta malá doprovodná galaxie, hned dole vlevo pod středem, která se zdá být ovinutá do spirálních ramen, ale není nejpodivnějším rysem NGC 1097. Tato hloubková expozice místo toho...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 1097? Nikdo to s jistotou neví, ale nejspíš jde o superhmotnou černou díru. Hmota padá dovnitř z příčky z hvězd a plynu přes střed a je nejspíš zahřívána extrémně energetickou oblastí kolem centrální černé díry. Z dálky se celá centrální oblast...
Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...
V mnoha kosmických prostředích energie vytvářená při padání materiálu do černé díry proudí ven ve výtryscích. Zdá se, že takové černoděrové "motory" jsou ty nejefektivnější ve Vesmíru, alespoň v galaktickém měřítku. Tento kompozitní obrázek ilustruje jeden příklad eliptické galaxie s...
Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 milionů světelných roků daleko ve vyhřátém souhvězdí Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu protkána růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, že obtáčejí malou doprovodnou galaxii pod středem, asi...
Co se děje v centru eliptické galaxie NGC 4696? Na nedávno zveřejněném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět do velkých podrobností dlouhé úponky plynu a prachu. Zdá se, že tyto filamenty mají spojení do centrální oblasti galaxie, což je oblast o které se předpokládá, že...
Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze ve vzdálenosti asi 45 miliónů světelných let v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu strakatá růžovými oblastmi vzniku hvězd. Zdá se, že jsou zavinutá kolem malé doprovodné galaxie...
Záhadná spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax). Na jejím barvitém portrétu jsou vidět modrá spirální ramena kropenatá růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, jakoby ramena obtáčela malou doprovodnou galaxii...
V jižním souhvězdí Pec (Fornax) se asi 45 miliónů světelných let daleko nachází tajemná spirální galaxie NGC 1097. Ta malá doprovodná galaxie, hned dole vlevo pod středem, která se zdá být ovinutá do spirálních ramen, ale není nejpodivnějším rysem NGC 1097. Tato hloubková expozice místo toho...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 1097? Nikdo to s jistotou neví, ale nejspíš jde o superhmotnou černou díru. Hmota padá dovnitř z příčky z hvězd a plynu přes střed a je nejspíš zahřívána extrémně energetickou oblastí kolem centrální černé díry. Z dálky se celá centrální oblast...
Ohromné mračno vodíku na tomto pozoruhodném kompozitním snímku z rentgenových, optických a infračervených vesmírných a pozemských observatoří (vlevo) se také nazývá Lyman-alfa blob a zabírá několik set tisíc světelných let. Tato gigantická amébovitá struktura je vidět tak, jak vypadala,...
V mnoha kosmických prostředích energie vytvářená při padání materiálu do černé díry proudí ven ve výtryscích. Zdá se, že takové černoděrové "motory" jsou ty nejefektivnější ve Vesmíru, alespoň v galaktickém měřítku. Tento kompozitní obrázek ilustruje jeden příklad eliptické galaxie s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
