Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. listopad 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. listopad 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

V ramenech NGC 1097

Uznání a copyright: Mike Selby

Spirální galaxie NGC 1097 září na jižní obloze, asi 45 milionů světelných roků daleko ve vyhřátém souhvězdí Pece (Fornax). Její modrá spirální ramena jsou na tomto barevném galaktickém portrétu protkána růžovými hvězdotvornými oblastmi. Zdá se, že obtáčejí malou doprovodnou galaxii pod středem, asi 40 000 světelných roků daleko od zářivého jádra spirální galaxie. To však není jediná zvláštnost NGC 1097. Tato velmi hluboká expozice naznačuje slabé, tajemné výtrysky, které se zdají sahat daleko za modravá ramena. Na optických snímcích NGC 1097 se nakonec dají rozpoznat 4 výtrysky. Výtrysky sledují tvar písmene X se středem na galaktickém jádře, ale pravděpodobně z něj nepocházejí. Místo toho by se mohlo jednat o stopy fosilních hvězdných proudů, které zůstaly po zachycení a rozrušení mnohem menší galaxie v dávné minulosti této velké spirály. V jádru Seyfertovy galaxie NGC 1097 je také superhmotná černá díra.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Hubble Sees the Eye of a Colorful Galaxy
  2. EarthSky.org: Fornax the Furnace and galaxies galore
  3. Facebook: Through Light and Time: NGC 1097 is a barred spiral galaxy 50 million light years away in Fornax...
  4. APOD: NGC1097invert_gendlerJets.jpg
  5. Harvard.edu: A Minor-Merger Interpretation for NGC 1097's "Jets"
  6. APOD: 2008-06-19 Proudy hvězd z NGC 5907
  7. arXiv.org: VLT Observations of NGC 1097's "dog-leg" tidal stream
  8. Wikipedia: Seyfert_galaxy
  9. APOD: 2009-07-27 NGC 1097: Spirální galaxie s centrálním okem

Štítky: Ngc1097, Arp77, Supermassive black hole


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »