Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. říjen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. říjen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ve středu Mléčné dráhy

Uznání: Rainer Schödel (MPE) et al., NAOS-CONICA, ESO

Ve středu naší Mléčné dráhy se nachází černá díra o hmotnosti více jak 2 milióny Sluncí. Toto kdysi kontraverzní tvrzení, tento ohromující závěr je nyní zdánlivě nevyhnutelný a je založen na pozorováních hvězd, které obíhají velice blízko galaktického středu. Za použití velmi velkých dalekohledů observatoře Paranal a důmyslné infračervené kamery astronomové trpělivě sledovali dráhu určité hvězdy označené S2, když se přiblížila až na asi 17 světelných hodin ke středu Mléčné dráhy (asi trojnásobek poloměru dráhy Pluta). Jejich výsledky přesvědčivě ukazují, že S2 se pohybuje pod vlivem ohromné gravitace neviděného objektu, který musí být extrémně kompaktní, tedy superhmotná černá díra. Tento hloubkový snímek v blízkém infračerveném světle ukazuje přeplněné dva vnitřní světelné roky naší Mléčné dráhy s šipkou, která vyznačuje přesnou polohu galaktického středu. Schopnost sledovat hvězdy tak blízko galaktického středu umožňuje přesně měřit hmotnost černé díry a možná dokonce i bezprecedentní test Einsteinovy teorie gravitace, jelikož astronomové pozorují hvězdu, která obíhá superhmotnou černou díru.

Štítky: Galaktický střed, Černá díra, Milky Way Galaxy


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »