Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. květen 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. květen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 106

Uznání a copyright: Ken Crawford (Rancho Del Sol Observatory)

Tento div nebes z blízkosti Velké medvědice (Ursa Major) a obklopený hvězdami Honících psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Později ho přidal do svého katalogu jeho kolega a přítel Charles Messier jako M106. Moderní teleskopické pohledy ukazují, že se jedná o vesmírný ostrov, spirální galaxii o průměru asi 30 tisíc světelných let vzdálenou pouhých 21 miliónů světelných let od hvězd v Mléčné dráze. Tento barevný kompozitní obraz vedle jasného centrálního jádra zvýrazňuje mladistvé modré hvězdokupy a načervenalé hvězdné porodnice, které trasují galaktická spirální ramena. Ukazuje také pozoruhodné načervenalé výtrysky zářícího vodíku. Kromě malé doprovodné galaxie NGC 4248 u pravého okraje obrázku, je vidět i množství galaxií pozadí. M106 (NGC 4258) je blízkým příkladem Seyfertovy třídy aktivních galaxií, které jsou vidět přes celé spektrum, od rádiových vln k rentgenovému záření. O aktivních galaxiích se předpokládá, že jim dodává energii hmota, která padá do hmotné centrální černé díry.

Štítky: Spirální galaxie, Černá díra, Seyfert, Messier, M106, Mechain, Ngc4258, Ngc4248


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »