Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vizualizace: Akreční disk černé díry

Visualization Credit: NASA's Goddard Space Flight Center, Jeremy Schnittman

Jaké by to bylo oblétat černou díru? Pokud by černou díru obklopoval disk vířícího a zářícího akrečního plynu, tak potom velká gravitace černé díry by odkláněla světlo emitované diskem a celé by to vypadalo velice neobvykle. Vizializace je na tomto animovaném videu. Video začíná s vámi, s pozorovatelem, který se dívá k černé díře z místa nad rovinou akrečního disku. Kolem centrální černé díry je tenký kruhový obraz obíhajícího disku, který vyznačuje polohu fotonové sféry, uvnitř které se nachází horizont událostí černé díry. Ćásti velkého hlavního obrazu disku vlevo se jeví jasnější, jelikož se pohybují k vám. Jak video pokračuje, tak se dostáváte nad černou díru a brzy se díváte shora dolů, potom procházíte rovinou disku na vzdálené straně a pak se zase vracíte do vašeho původního místa. Akreční disk dělá s obrazem zajímavé inverze, ale nikdy se nejeví plochý. Vizualizace jako dnes mají zvlášť smysl, jelikož černé díry jsou nyní zobrazovány do bezprecedentních podrobností dalekohledem EHT (Event Horizon Telescope).

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Black holes
  2. APOD: 2019-08-20 Animace: Spirální disk kolem černé díry
  3. MTU.edu: Black Holes and Neutron Stars
  4. NASA: Black Hole Accretion Disk Visualization
  5. APOD: 2020-03-24 Černá díra trhá prolétající hvězdu
  6. Colorado.edu: Journey into a Schwarzschild black hole
  7. Wikipedia: Photon_sphere
  8. Wikipedia: Event_horizon
  9. Wikipedia: Aberration_(astronomy)
  10. Youtube.com: Visualization: A Black Hole Accretion Disk
  11. Harvard.edu: Visual distortions near a neutron star and black hole
  12. APOD: BhAccretionDisk_NasaSchnittman_3851_annotated.jpg
  13. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  14. APOD: 2019-04-11 První horizont - obraz černé díry v měřítku
  15. EventHorizonTelescope.org: Event Horizon Telescope

Štítky: Černá díra, Akreční disk, Zobrazení gravitační čočkou


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »