Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Animace: Spirální disk kolem černé díry

Uznání ilustrace: ESA, NASA, Hubble, M. Kornmesser

Jaké by to bylo být na oběžné dráze černeé díry? Mnoho černých děr obklopuje vířící plyn známý jako akreční disk. Tyto akreční disky mohou být etrémně horké a většina obíhajícího plynu nakonec spadne pod horizont událostí, odkud již nikdy nebude vidět. Tato animace je představou umělce zvláštního disku, který se po spirále blíží k superhmotné černé díře v centru spirální galaxie NGC 3147. Plyn na vnitřním okraji tohoto disku je tak blízko k černé díře, že se pohybuje nezvykle rychle desetiprocentní rychlostí světla. Tak rychlý plyn vykazuje relativistické usměrnění, což činí stranu disku směrem k nám výrazně jasnější, než je strana směrem od nás. Animace je založena na snímcích NGC 3147, které nedávno pořídil Hubblův kosmický dalekohled.

Astrofyzici: Prohledněte si 2000+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-04-11 První horizont -obraz černé díry v měřítku
  2. APOD: 2017-03-27 Akrece černou dírou s výtryskem
  3. Wikipedia: Event_horizon
  4. SpaceTelescope.org: Hubble Discovers Mysterious Black Hole Disc
  5. Swin.edu.au: Supermassive Black Hole
  6. Flickr.com: NGC 3147
  7. NASA: Black Holes and Neutron Stars
  8. NASA: Black Holes
  9. Virginia.edu: The Speed of Light
  10. Wikipedia: Relativistic_beaming
  11. PinImg.com: Foto: kočičky v objetí :-)
  12. SpaceTelescope.org: Artist’s Impression of NGC3147 black hole disc
  13. SpaceTelescope.org: Hubble Space Telescope: Fact Sheet

Štítky: Relativita, Spirální disk, Černá díra


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »