Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. listopad 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. listopad 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Einsteinův prstenec Koňská podkova z Hubbla

Uznání: ESA/Hubble & NASA

Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva rozeznatelné obrazy vzdálené galaxie, ale zde zákryt s čočkou tak přesný, že je galaxie v pozadí zkreslena do podkovy, do téměř úplného prstence: Einsteinova prstence. Přestože byla LRG 3-757 objevena v roce 2007 v datech přehlídky oblohy SDSS (Sloan Digital Sky Survey), tak výše uvedený snímek je následným pozorováním z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou WFC3 (Wide Field Camera 3). Nedávná analýza čočky centrální galaxie ukazuje, že se v ní pravděpodobně nachází jediná, zatím nejhmotnější öbjevená černá díra: 36 miliardkrát hmotnější než naše Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Gravitational_lensing
  2. Harvard.edu: Spectroscopic Target Selection for the Sloan Digital Sky Survey: The Luminous Red Galaxy Sample
  3. SpaceTelescope.org: Hubble captures a “lucky” galaxy alignment
  4. APOD: 2004-08-07 Obří kupa ohýbá a dělí obrazy
  5. APOD: 2002-09-08 Příliš blízko černé díry
  6. NASA: Gravitational Lenses
  7. NASA: Galaxy Basics
  8. APOD: 1998-03-30 A Bulls-Eye Einstein Ring
  9. SDSS.org: SDSS-V: PIONEERING PANOPTIC SPECTROSCOPY
  10. STScI.edu: Hubble Space Telescope
  11. STScI.edu: Wide Field Camera 3
  12. Youtu.be: How are Distant Galaxies Magnified Through Gravitational Lensing?
  13. Oup.com: Unveiling a 36 billion solar mass black hole at the centre of the Cosmic Horseshoe gravitational lens
  14. NASA: The Sun

Štítky: LRG 3-757, Einstein ring, Černá díra


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »