Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...
Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...
Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...
V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...
Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...
Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...
Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...
Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...
V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...
Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
