Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...
Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...
Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...
V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...
Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...
Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...
Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...
Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...
V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...
Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
