Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Einstein ring

Štítek: Einstein ring

APOD Einsteinův prstenec Koňská podkova z Hubbla

Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...

APOD Einsteinův prstenec kolem centra blízké galaxie

Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...

APOD Roztavená galaxie v Einsteinově prstenci

Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...

APOD Galaxie Einsteinův prstenec

Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Článek Nejpodrobnější obraz vzdáleného vesmíru

V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...

APOD Obíhání černé díry v její fotonové sféře

Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...

APOD Na oběžné dráze černé díry

Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...

APOD Podkova Einsteinova prstence z Hubbla

Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...

APOD SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec

Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...

APOD Einsteinův prstenec Koňská podkova z Hubbla

Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...

APOD Einsteinův prstenec kolem centra blízké galaxie

Vidíte prstenec? Pokud se podíváte velmi pozorně na střed galaxie NGC 6505, prstenec je patrný. Je to gravitace blízké eliptické galaxie NGC 6505 (z = 0,042), kterou můžete snadno vidět a která zvětšuje a zkresluje obraz vzdálené galaxie do úplného kruhu. Aby se vytvořil úplný Einsteinův...

APOD Roztavená galaxie v Einsteinově prstenci

Pro galaxii za kupou galaxií je obtížné se schovat. Gravitace bližší kupy galaxií totiž působí jako obrovská čočka a obrazy vzdálené galaxie roztahuje po stranách kolem a značně je zkresluje. To je právě případ na tomto snímku, který byl nedávno znovu zpracován ze snímku z Hubblova kosmického...

APOD Galaxie Einsteinův prstenec

Může se jedna galaxie schovávat za druhou? Nikoliv v případě SDP.81. Modrá galaxie v popředí na obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo galaxie v pozadí, která je vidět na snímku pořízeném v rádiových vlnách dalekohledem...

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Článek Nejpodrobnější obraz vzdáleného vesmíru

V rámci pozorovací kampaně radioteleskopu ALMA v konfiguraci s dlouhou základnou vznikly mimořádně detailní záběry velmi vzdálené galaxie zobrazené pomocí gravitační čočky. Snímek zachycuje zvětšený pohled na oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které se u takto vzdálené galaxie dosud nepodařilo...

APOD Obíhání černé díry v její fotonové sféře

Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...

APOD Na oběžné dráze černé díry

Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...

APOD Podkova Einsteinova prstence z Hubbla

Co je velké a modré, a dokáže se to omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře je vidět, jak gravitace zářivé červené galaxie (luminous red galaxy - LRG) gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Výsledkem takového ohýbání světla jsou...

APOD SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec

Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »