Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. červenec 2008

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. červenec 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec

Uznání: A. Bolton (UH/IfA) for SLACS and NASA/ESA

Co je velké a modré, že dokáže obalit celou galaxii? Přelud gravitační čočky. Na snímku nahoře vlevo gravitace normální bílé galaxie gravitačně zbortila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Normálně by takový ohyb světla vyústil do dvou jednotlivých obrazů vzdálené galaxie, ale v tomto případě je uspořádání čočky tak precizní, že obraz galaxie v pozadí je zborcen do téměř úplného prstence. Jelikož takový efekt čočky do jistých podrobností předpověděl před více jak 70 lety Albert Einstein, tak se prstencům jako je je SDSSJ1430 říká Einsteinovy prstence. SDSSJ1430 byl objeven při pozorovací kampani SLACS (Sloan Lens Advanced Camera for Surveys), což je pozorovací program, který zkoumá kandidáty na gravitační čočky nalezené při přehlídce SDSS (Sloan Digital Sky Survey) za pomoci kamery ACS Hubblova kosmického dalekohledu. Silné gravitační čočky jako je SDSSJ1440 jsou více než jenom zvláštností, jejich vícenásobné části astronomům umožňují určit hmotnost a obsah temné hmoty galaxií popředí čočky. Na základě těchto zjištění údaje ze SLACS nyní například ukazují, že podíl temné hmoty narůstá s celkovou hmotností galaxií. Vložené obrázky vpravo odshora dolů ukazují počítačem rekonstruhované obrazy toho, jak opravdu vypadá modrá galaxie v pozadí, jak vypadá bílá galaxie v popředí a jen modré světlo z galaxie v pozadí prošlé čočkou.

Štítky: Gravitační čočky, SDSSJ1430, Einstein ring


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »