Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. prosinec 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. prosinec 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GRO J165540: Důkaz rotující černé díry

Uznání kresby: A. Hobart, CXC

Ve středu víru horkého plynu je pravděpodobně něco, co doposud nebylo nikdy přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často poukazuje nejenom na přítomnost černé díry, ale také na její pravděpodobné vlastnosti. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé blikání s frekvencí 450 krát za sekundu. Na základě předchozího odhadu hmotnosti pro centrální objekt jako sedminásobku hmotnosti našeho Slunce, lze rychlou frekvenci blikání vysvětlit pomocí velmi rychle rotující černé díry. Jaký fyzikální mechanismus opravdu způsobuje blikání a pomalejší kvasi-periodické oscilace (quasi-periodic oscillation - QPO) v akrečních discích kolem černých děr a neutronových hvězd, zůstává předmětem mnoha výzkumů.

Štítky: Černá díra, Angular momentum


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »