Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. srpen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. srpen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ROSAT zkoumá rentgenovou oblohu

Uznání: S. Digel and S. Snowden (USRA/ LHEA/ GSFC), ROSAT Project, MPE, NASA

V roce 1990 byla na oběžnou dráhu vypuštěna observatoř ROSAT určená k výzkumu vesmíru prohlížením celé oblohy v rentgenovém záření, jehož fotony mají asi 1000 krát větší energii než viditelné světlo. Tato přehlídka ROSATu vytvořila nejostřejší a nejcitlivější současný rentgenový obraz oblohy. Nahoře je vidět obraz celé oblohy s rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy probíhající středem. Rentgenová jasnost i poměrná energie jsou reprezentovány červenou, zelenou a modrou barvou, jež představují tři rentgenová energetická pásma (od nejnižšího k nejvyššímu). Jasné rentgenové skvrny poblíž galaktické roviny jsou v naší vlastní Mléčné dráze. Nejjasnější oblast (vpravo od středu) je u pulsaru Vela a zbytku supernovy Puppis. Jsou též zjevné jasné zdroje mimo naši Galaxii, pozoruhodné jsou kupa galaxií v Panně (Virgo) (nahoře vpravo) a Velký Magellanův oblak (LMC). LMC zde lze snadno najít jak několik černých proužků (prázné oblasti s chybějícími údaji) zdánlivě směřuje k jeho poloze (dole vpravo). Na velké ploše oblohy dominuje difuzní rentgenové záření pozadí. Za hodně záření pozadí může horký plyn v naší vlastní Galaxii jež z něhož také pochází smyčkové struktury viditelné v galaktickém středu (střed snímku) K pozadí též přispívají nerozlišené extragalaktické zdroje, zvláště nad a pod rovinou galaxie. Navzdory exotickému vzezření rentgenové oblohy lze vidět důvěrně známé útvary jako jsou plynová a prachová mračna jež leží v rovině naší galaxie a absorbují rentgenové záření stejně jako optické světlo a vytváří tak tmavé pásy běžící napříč galaktickým středem.

Štítky: All sky, Rentgenový, Galaxie Mléčná dráha


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »