Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. srpen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. srpen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ROSAT zkoumá rentgenovou oblohu

Uznání: S. Digel and S. Snowden (USRA/ LHEA/ GSFC), ROSAT Project, MPE, NASA

V roce 1990 byla na oběžnou dráhu vypuštěna observatoř ROSAT určená k výzkumu vesmíru prohlížením celé oblohy v rentgenovém záření, jehož fotony mají asi 1000 krát větší energii než viditelné světlo. Tato přehlídka ROSATu vytvořila nejostřejší a nejcitlivější současný rentgenový obraz oblohy. Nahoře je vidět obraz celé oblohy s rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy probíhající středem. Rentgenová jasnost i poměrná energie jsou reprezentovány červenou, zelenou a modrou barvou, jež představují tři rentgenová energetická pásma (od nejnižšího k nejvyššímu). Jasné rentgenové skvrny poblíž galaktické roviny jsou v naší vlastní Mléčné dráze. Nejjasnější oblast (vpravo od středu) je u pulsaru Vela a zbytku supernovy Puppis. Jsou též zjevné jasné zdroje mimo naši Galaxii, pozoruhodné jsou kupa galaxií v Panně (Virgo) (nahoře vpravo) a Velký Magellanův oblak (LMC). LMC zde lze snadno najít jak několik černých proužků (prázné oblasti s chybějícími údaji) zdánlivě směřuje k jeho poloze (dole vpravo). Na velké ploše oblohy dominuje difuzní rentgenové záření pozadí. Za hodně záření pozadí může horký plyn v naší vlastní Galaxii jež z něhož také pochází smyčkové struktury viditelné v galaktickém středu (střed snímku) K pozadí též přispívají nerozlišené extragalaktické zdroje, zvláště nad a pod rovinou galaxie. Navzdory exotickému vzezření rentgenové oblohy lze vidět důvěrně známé útvary jako jsou plynová a prachová mračna jež leží v rovině naší galaxie a absorbují rentgenové záření stejně jako optické světlo a vytváří tak tmavé pásy běžící napříč galaktickým středem.

Štítky: All sky, Rentgenový, Galaxie Mléčná dráha


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »