ROSAT zkoumá rentgenovou oblohu

Uznání: S. Digel and S. Snowden (USRA/ LHEA/ GSFC), ROSAT Project, MPE, NASA

V roce 1990 byla na oběžnou dráhu vypuštěna observatoř ROSAT určená k výzkumu vesmíru prohlížením celé oblohy v rentgenovém záření, jehož fotony mají asi 1000 krát větší energii než viditelné světlo. Tato přehlídka ROSATu vytvořila nejostřejší a nejcitlivější současný rentgenový obraz oblohy. Nahoře je vidět obraz celé oblohy s rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy probíhající středem. Rentgenová jasnost i poměrná energie jsou reprezentovány červenou, zelenou a modrou barvou, jež představují tři rentgenová energetická pásma (od nejnižšího k nejvyššímu). Jasné rentgenové skvrny poblíž galaktické roviny jsou v naší vlastní Mléčné dráze. Nejjasnější oblast (vpravo od středu) je u pulsaru Vela a zbytku supernovy Puppis. Jsou též zjevné jasné zdroje mimo naši Galaxii, pozoruhodné jsou kupa galaxií v Panně (Virgo) (nahoře vpravo) a Velký Magellanův oblak (LMC). LMC zde lze snadno najít jak několik černých proužků (prázné oblasti s chybějícími údaji) zdánlivě směřuje k jeho poloze (dole vpravo). Na velké ploše oblohy dominuje difuzní rentgenové záření pozadí. Za hodně záření pozadí může horký plyn v naší vlastní Galaxii jež z něhož také pochází smyčkové struktury viditelné v galaktickém středu (střed snímku) K pozadí též přispívají nerozlišené extragalaktické zdroje, zvláště nad a pod rovinou galaxie. Navzdory exotickému vzezření rentgenové oblohy lze vidět důvěrně známé útvary jako jsou plynová a prachová mračna jež leží v rovině naší galaxie a absorbují rentgenové záření stejně jako optické světlo a vytváří tak tmavé pásy běžící napříč galaktickým středem.