Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. červen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. červen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy v galaktickém centru

Uznání: ESA/ ISO, CAM, S. Ganesh (PRL, IAP), A. Omont (IAP), ISOGAL Team

Ve vzdálenosti třicet tisíc světelných let za majestátními prachovými mračny v souhvězdí Střelce leží střed galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie zakrytý optickému pohledu prachem je oblastí poměrně neprozkoumaných hvězd. Ovšem infračervené světlo proniká prachem mnohem snadněji a tak tato nedávno zveřejněná mozaika z kosmické infračervené observatoře (ISO - Infrared Space Observatory) spolu s dalšími podobnými snímky ukazuje asi 100000 předtím nespatřených hvězd z centrálních oblastí Mléčné dráhy. Zdá se ale, že obrovská zakrývající mračna prachu stále zaclání zvláště v levé části infračerveného snímku. Bílý kroužek označuje samotný střed, jež ovšem na mozaice chybí, neboť je tak jasný, že by saturoval citlivou kameru observatoře ISO. Hvězdy většinou dospěly do stádia červených obrů, chladných, velkých jasných hvězd, které nabotnaly po spotřebování zásob vodíkového paliva ve středu. Podrobné vlastnosti obřích červených hvězd mohou vyjevit, jak tyto hvězdy přispívají k mezihvězdnému plynu a prachovým mračnům obohacujícím galaktické prostředí uhlíkem a dalšími prvky. Jejich pohyby také sledují distribuci hmoty v Galaktickém středu a mohou podpořit doměnku, že naše Galaxie se zvětšila pohlcením menších blízkých galaxií.

Štítky: Hvězdy, Galaktický střed, Infračervený, Rudí obři


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »