Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. červen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. červen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy v galaktickém centru

Uznání: ESA/ ISO, CAM, S. Ganesh (PRL, IAP), A. Omont (IAP), ISOGAL Team

Ve vzdálenosti třicet tisíc světelných let za majestátními prachovými mračny v souhvězdí Střelce leží střed galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie zakrytý optickému pohledu prachem je oblastí poměrně neprozkoumaných hvězd. Ovšem infračervené světlo proniká prachem mnohem snadněji a tak tato nedávno zveřejněná mozaika z kosmické infračervené observatoře (ISO - Infrared Space Observatory) spolu s dalšími podobnými snímky ukazuje asi 100000 předtím nespatřených hvězd z centrálních oblastí Mléčné dráhy. Zdá se ale, že obrovská zakrývající mračna prachu stále zaclání zvláště v levé části infračerveného snímku. Bílý kroužek označuje samotný střed, jež ovšem na mozaice chybí, neboť je tak jasný, že by saturoval citlivou kameru observatoře ISO. Hvězdy většinou dospěly do stádia červených obrů, chladných, velkých jasných hvězd, které nabotnaly po spotřebování zásob vodíkového paliva ve středu. Podrobné vlastnosti obřích červených hvězd mohou vyjevit, jak tyto hvězdy přispívají k mezihvězdnému plynu a prachovým mračnům obohacujícím galaktické prostředí uhlíkem a dalšími prvky. Jejich pohyby také sledují distribuci hmoty v Galaktickém středu a mohou podpořit doměnku, že naše Galaxie se zvětšila pohlcením menších blízkých galaxií.

Štítky: Hvězdy, Galaktický střed, Infračervený, Rudí obři


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »