Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. červen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. červen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pulsar Vela: Prstenec s výtryskem u neutronové hvězdy

Uznání: G.Garmire et al. (PSU), NASA

Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových jader. Při průměru asi 12 mil (19km) se otáčí 10 krát za sekundu a řítí se přes mračno trosek ze supernovy. Elektrické a magnetické pole pulsaru urychluje částice téměř na rychlost světla a tak pohání rentgenovou emisní mlhovinu odhalenou na snímku z Chandry. Kosmický lukostříl má napříč přes 0.2 světelného roku a skládá se z šípovitého výtrysku jež vyvěrá z polární oblasti neutronové hvězdy a lukovitým vnitřnímu a vnějšímu oblouku o nichž se předpokládá že jsou konci skloněných prstenců rentgenové emise vysokoenergetických částic. Působivě vymetená kompaktní mlhovina naznačuje, že se neutronová hvězda pohybuje na tomto snímku nahoru a doprava, přesně ve směru rentgenového výtrysku. Pulsar Vela (a ostatní zbytky supernovy) byl vytvořen masivní hvězdou, jež explodovala před více jak 10000 lety. Hrozivé rentgenové prstence a výtrysky jsou připomínkou dalšího systému poháněného pulsarem, Krabí mlhoviny.

Štítky: Rentgenový, Pulsar, Neutronová hvězda, Pulzar v Plachtách


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »