Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. červen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. červen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pulsar Vela: Prstenec s výtryskem u neutronové hvězdy

Uznání: G.Garmire et al. (PSU), NASA

Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových jader. Při průměru asi 12 mil (19km) se otáčí 10 krát za sekundu a řítí se přes mračno trosek ze supernovy. Elektrické a magnetické pole pulsaru urychluje částice téměř na rychlost světla a tak pohání rentgenovou emisní mlhovinu odhalenou na snímku z Chandry. Kosmický lukostříl má napříč přes 0.2 světelného roku a skládá se z šípovitého výtrysku jež vyvěrá z polární oblasti neutronové hvězdy a lukovitým vnitřnímu a vnějšímu oblouku o nichž se předpokládá že jsou konci skloněných prstenců rentgenové emise vysokoenergetických částic. Působivě vymetená kompaktní mlhovina naznačuje, že se neutronová hvězda pohybuje na tomto snímku nahoru a doprava, přesně ve směru rentgenového výtrysku. Pulsar Vela (a ostatní zbytky supernovy) byl vytvořen masivní hvězdou, jež explodovala před více jak 10000 lety. Hrozivé rentgenové prstence a výtrysky jsou připomínkou dalšího systému poháněného pulsarem, Krabí mlhoviny.

Štítky: Rentgenový, Pulsar, Neutronová hvězda, Pulzar v Plachtách


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »