Pulsar Vela je neutronová hvězda, která se zrodila před více než 10 000 lety při obrovské explozi supernovy. Rentgenové snímky ve falešných barvách pořízené Chandra Observatory odhalují detaily jasné rentgenové mlhoviny společně s emisí z velkolepého výtrysku vysokoenergetických částic. Podle...
Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových...
Pulsar Vela je neutronová hvězda, která se zrodila před více než 10 000 lety při obrovské explozi supernovy. Rentgenové snímky ve falešných barvách pořízené Chandra Observatory odhalují detaily jasné rentgenové mlhoviny společně s emisí z velkolepého výtrysku vysokoenergetických částic. Podle...
Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
