Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sharpless 249 a mlhovina Medúza

Uznání a copyright: Data - Steve Milne & Barry Wilson, Processing - Steve Milne

Na tomto půvabném teleskopickém pohledu je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Celou scénu tvoří mozaika ze dvou panelů zkontruovaných na základě úzkopásmových obrazových dat emise atomů síry, vodíku a kyslíku, která je vidět v červené, zelené a modré barvě. Scénu ukotvují vpravo a vlevo dvě jasné hvězdy Mu a Eta Geminorum, v nohách nebeských dvojčat. Vpravo od středu je jasný oblouk emisního hřebenu s třpytivými chapadly, samotná mlhovina Medúza. Tato kosmická medúza je součástí zbytku supernovy IC 443 ve tvaru bubliny, což je rozpínající se mračno trosek po výbuchu hmotné hvězdy. Světlo té exploze poprvé dosáhlo Zemi před více než 30 000 lety. Podobně jako její sestřenice v astrofyzikálních vodách Krabí mlhovina, je i o mlhovině Medúza známo, že hostí neutronovou hvězdu, pozůstatek zhrouceného jádra hvězdy. Vlevo nahoře je emisní mlhovina katalogizovaná jako Sharpless 249. Mlhovina Medúza je asi 5000 světelných let daleko. V této vzdálenosti by tento obraz zabíral asi 300 světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. AstroBin.com: Steve Milne: Jellyfish Nebula (IC 443 & IC 444) in Gemini - two panel mosaic
  2. Illinois.edu: TEJAT (Mu Geminorum)
  3. Illinois.edu: PROPUS (Eta Geminorum)
  4. HawAstSoc.org: Constellations: Gemini -- Twins who weren't Quite
  5. APOD: 2006-06-02 IC 443: Zbytek supernovy a neutronová hvězda
  6. Harvard.edu: Chandra: Supernovas & Supernova Remnants
  7. arXiv.org: Observation of Supernova Remnant IC443 with the Fermi Large Area Telescope
  8. APOD: 2018-03-17 Krab z vesmíru
  9. Harvard.edu: Chandra: IC 443: High School Students Discover Neutron Star Using Chandra and VLA Data
  10. GalaxyMap.org: The Sharpless Catalog

Štítky: Ic443, Sh2-249, Ic444, Zbytek supernovy, Emisní mlhovina


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »