Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. prosinec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. prosinec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek supernovy Simeis 147

Uznání a copyright: Georges Attard

Při sledování spletitých smyčkových filamentů na podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám i pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v hranicích souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků. To při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let odpovídá rozměru mračna trosek 150 světelných let. Kompozitní snímek obsahuje obrazová data získaná přes úzkopásmové filtry pro červenou emisi ionizovaných atomů vodíku a slabě modrozelenou emisi dvakrát ionizovaného kyslíku, které sledují rázem stlačený zářící plyn. Věk tohoto zbytku supernovy se odhaduje na 40 000 let, což znamená, že světlo z této hvězdné exploze na Zemi poprvé dolétlo před 40 000 lety. Rozpínající se zbytek ale není jediný pozůstatek. Kosmická katastrofa za sebou také zanechala rotující neutronovou hvězd či pulsar, což je vše co po původním jádru hvězdy zůstalo.

Seznam odkazů v popisu

  1. AstroBin.com: Georges ATTARD: Simeis 147, SH2-240 Spaghetti Nebula
  2. Harvard.edu: Chandra: Supernovas & Supernova Remnants
  3. APOD: 2010-12-20 Zatmění Měsíce v den slunovratu
  4. APOD: 2016-07-15 NGC 2736: Mlhovina Tužka
  5. arXiv.org: The Origin and Motion of PSR J0538+2817 in S147

Štítky: S147, Sh2-240, Zbytek supernovy, Narrow-band, Pulsar


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »