Na podrobném snímku pozůstatku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit při sledování složitých, smyčkovitých a zakroucených vláken. Mlhovina je též katalogizována jako Sharpless 2-240 a má přezdívku Špagetová mlhovina. Je vidět na hranici souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Při sledování spletitých smyčkových filamentů na podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám i pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v hranicích souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Při sledování spletitých smyček filamentů na tomto podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Zbytek je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v souhvězdích Býka a Vozky a na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6...
Ve spletitých filamentech podrobného obrázku slabého zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je také katalogizován jako Sharpless 2-240 a má i populární název Špagetová mlhovina. Na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků a je vidět v souhvězdích Býka (Taurus) a Vozky...
Při sledování spletitých filamentů na této podrobné mozaice snímků slabého zbytku supernovy Simeis 147 (S147) je snadné se ztratit. Tento zbytek je též katalogizován jako Sh2-240 a na obloze pokrývá skoro 3 stupně, neboli 6 úplňků. Mračno hvězdných trosek měří asi 150 světelných let a je v...
Je snadné ztratit se ve spletitých filamentech na podrobné mozaice slabých zbytků po supernově Simeis 147. Je též katalogizována jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna trosek 3 000 světelných let to...
Při sledování spletitých filamentů na podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147 je tak snadné se ztratit. Tento zbytek je také katalogizován jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna hvězdných...
Na podrobném snímku pozůstatku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit při sledování složitých, smyčkovitých a zakroucených vláken. Mlhovina je též katalogizována jako Sharpless 2-240 a má přezdívku Špagetová mlhovina. Je vidět na hranici souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Při sledování spletitých smyčkových filamentů na podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám i pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v hranicích souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Při sledování spletitých smyček filamentů na tomto podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Zbytek je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v souhvězdích Býka a Vozky a na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6...
Ve spletitých filamentech podrobného obrázku slabého zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je také katalogizován jako Sharpless 2-240 a má i populární název Špagetová mlhovina. Na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků a je vidět v souhvězdích Býka (Taurus) a Vozky...
Při sledování spletitých filamentů na této podrobné mozaice snímků slabého zbytku supernovy Simeis 147 (S147) je snadné se ztratit. Tento zbytek je též katalogizován jako Sh2-240 a na obloze pokrývá skoro 3 stupně, neboli 6 úplňků. Mračno hvězdných trosek měří asi 150 světelných let a je v...
Je snadné ztratit se ve spletitých filamentech na podrobné mozaice slabých zbytků po supernově Simeis 147. Je též katalogizována jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna trosek 3 000 světelných let to...
Při sledování spletitých filamentů na podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147 je tak snadné se ztratit. Tento zbytek je také katalogizován jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna hvězdných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
