Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trojúhelníková mlhovina Flemingové

Uznání a copyright: Cristiano Gualco

Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z původní exploze supernovy pravděpodobně dorazilo na Zemi před více než 5 000 lety. Svítící vlákna jsou ve skutečnosti spíše dlouhými vlnami v listu pozorovaného téměř z boku, pozoruhodně dobře rozdělenými na modrou záři ionizovaných atomů vodíku a červenou záři kyslíku. Závojová mlhovina, též známá jako Smyčka v Labuti a katalogizovaná jako NGC 6979, se nyní rozprostírá asi na šestinásobku průměru úplňku. Délka útvaru v odhadované vzdálenosti 2 400 světelných roků odpovídá asi 30 světelným rokům. Často bývá označován jako Pickeringův trojúhelník podle ředitele observatoře Harvard College Observatory, ale možná je lepší pojmenování podle objevitelky astronomky Williaminy Flemingové jako Trojúhelníková mlhovina Flemingové.

Novinka: Sledujte APOD na Telegramu.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2022-06-22 Zbytek supernovy: Závojová mlhovina
  2. Wikipedia: Veil_Nebula
  3. Harvard.edu: Chandra: Supernovas and Supernova Remnants
  4. Harvard.edu: A Detailed Analysis of a Cygnus Loop Shock-Cloud Interaction
  5. STScI.edu: Piercing the Veil: FUSE Observes a Star Behind the Cygnus Loop Supernova Remnant
  6. Youtu.be: Hubble Telescope Revisits the Veil Nebula
  7. Youtu.be: Supernova Explosion: The Veil Nebula
  8. APOD: 2014-01-13 Cesta na Měsíc
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. Harvard.edu: Harvard College Observatory History in Image
  11. Wikipedia: Williamina_Fleming
  12. DavidCortner.com: Fleming's Triangular Wisp

Štítky: Mlhovina Flemingové, Pickering's Triangle, Zbytek supernovy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »