Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
