Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Kométa C/2025 R2 (SWAN) zo dňa 26. 10. 2025. Na zábere dominuje jasná zelená kóma (fluorescencia molekúl C₂/CN v UV žiarení Slnka) a jemný chvost, ktorý sa v dlhšej expozícii zlieva do plynulého vejára. Hoci už postupne slabne, fotograficky stále ukazuje štruktúru vnútornej kómy aj smerovanie úniku plynov a prachu. Fotografované z Belá nad Cirochou (Bortle ~4). Dáta sú spracované dvojcestne – zarovnanie na jadro kométy (bez „ťahania“ hviezd) a samostatne zarovnané hviezdy, následne zlúčené pre prirodzený vzhľad. Jemný farebný balans ponecháva hviezdy neutrálne a kómu v typickej zelenkastej tónine. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.
