Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M1: Krabí mlhovina

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI; Tea Temim (Princeton University)

Krabí mlhovina je první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století objektů které nejsou kometami, tedy je katalogizována jako M1. O Krabí mlhovině je dnes známo, že jde o zbytek supernovy, pozůstatek po smrtící explozi hmotné hvězdy, jejímž svědkem byli astronomové v roce 1054. Tento ostrý snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba kamerami NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) zkoumá v infračerveném světle přízračnou záři a roztříštěná vlákna stále se rozšiřujícího mračna mezihvězdných trosek. Jasná skvrna ve středu mlhoviny je krabí pulsar, neutronová hvězda rotující 30krát za sekundu, jeden z nejexotičtějších objektů známých současným astronomům. Tento zhroucený pozůstatek hvězdného jádra dodává energii pro záření Krabí mlhoviny v celém elektromagnetickém spektru jako jakési kosmické dynamo. Krabí mlhovina je ve vzdálenosti zhruba 6500 světelných roků, měří asi 12 světelných roků a leží v souhvězdí tvrdohlavého Býka (Taurus).

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Charles Messier (1730–1817)
  2. SEDS.org: Lord Rosse's drawings of M1, the Crab Nebula
  3. Harvard.edu: Chandra: Supernovas and Supernova Remnants
  4. SEDS.org: Supernova 1054 - Creation of the Crab Nebula
  5. WebbTelescope.org: Crab Nebula (NIRCam and MIRI Image)
  6. WebbTelescope.org: Tour the Crab Nebula
  7. arXiv.org: The Radio Parallax of the Crab Pulsar: A First VLBI Measurement Calibrated with Giant Pulses
  8. APOD: 2018-03-17 Krab z vesmíru
  9. APOD: 2021-10-22 Kometa a Krab

Štítky: Krabí mlhovina, M1, Zbytek supernovy, Pulsar, Jwst


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »