Zbytek supernovy SN 1006

Uznání: NASA, ESA, Zolt Levay (STScI)

Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto kompozitním pohledu jsou rentgenová data z observatoře Chandra modře, optická data žlutě a rádiová červeně. Zbytek supernovy je nyní znám jako SN 1006, mračno trosek nyní měří kolem 60 světelných let a zřejmě představuje zbytky bílého trpaslíka. Kompaktní bílý trpaslík byl součástí dvojhvězdné soustavy a postupně zachytával materiál z jeho doprovodné složky. Nárůst hmoty nakonec spustil termonukleární výbuch, který bílého trpaslíka zničil. Jelikož je vzdálenost ke zbytku supernovy asi 7000 světelných let, tak k výbuchu ve skutečnosti došlo 7000 let předtím, než jeho světlo v roce 1006 dosáhlo Zemi. Rázové vlny ve zbytku urychlují částice na extrémní energie a považují se za zdroj tajemného kosmického záření.