Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
To co vypadá jako nafukovací míč jsou ve skutečnosti pozůstatky nejjasnější supernovy v psané historii lidstva. V roce 1006 po Kristu bylo zaznamenáno, že se obloha rozzářila nad oblastmi, které jsou nyní známé jako Čína, Egypt, Irák, Itálie, Japonsko a Švýcarsko. Mračno...
Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006Poslední dubnový den si připomeneme jedno z dávných astronomických výročí. Před 1 005 lety, 30. dubna 1006, mohli naši předci spatřit v souhvězdí Vlka, v blízkosti hranic se souhvězdím Kentaura velmi jasnou "novou hvězdu". Z dobových záznamů vyplývá, že...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
Jak vznikla tato zvláštní kosmická stuha? Nepochybně při jedné z nejničivějších explozí, jakou kdy starodávní lidé poznali. Tehdy L.P. 1006 dosáhlo Zemi světlo z výbuchu hvězdy v souhvězdí Vlka (Lupus) a na obloze vytvořilo "hvězdu - hosta", která byla jasnější než Venuše a trvala více než...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
To co vypadá jako nafukovací míč jsou ve skutečnosti pozůstatky nejjasnější supernovy v psané historii lidstva. V roce 1006 po Kristu bylo zaznamenáno, že se obloha rozzářila nad oblastmi, které jsou nyní známé jako Čína, Egypt, Irák, Itálie, Japonsko a Švýcarsko. Mračno...
Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006Poslední dubnový den si připomeneme jedno z dávných astronomických výročí. Před 1 005 lety, 30. dubna 1006, mohli naši předci spatřit v souhvězdí Vlka, v blízkosti hranic se souhvězdím Kentaura velmi jasnou "novou hvězdu". Z dobových záznamů vyplývá, že...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
Jak vznikla tato zvláštní kosmická stuha? Nepochybně při jedné z nejničivějších explozí, jakou kdy starodávní lidé poznali. Tehdy L.P. 1006 dosáhlo Zemi světlo z výbuchu hvězdy v souhvězdí Vlka (Lupus) a na obloze vytvořilo "hvězdu - hosta", která byla jasnější než Venuše a trvala více než...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
