Zbytek supernovy SN 1006

Uznání: X-ray - NASA/CXC/Rutgers/G.Cassam-Chenai, J.Hughes et al.; Radio - NRAO/AUI/NSF/GBT/VLA/
Dyer, Maddalena & Cornwell; Optical - Middlebury College/F.Winkler, NOAO/AURA/NSF/CTIO Schmidt & DSS

V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum. Například tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová data z observatoře Chandra v modré barvě, optická ve žluté a rádiové obrazové údaje v červené barvě. Mračno trosek zbytku supernovy nyní známé jako SN 1006 má asi 60 světelných let a zřejmě představuje zbytky bílého trpaslíka. Jedna složka binární hvězdné soustavy, kompaktní bílý trpaslík postupně nabaloval materiál z druhé složky. Nárůst hmotnosti nakonec zažehnul termonukleární výbuch, který bílého trpaslíka zničil. A protože je vzdálenost ke zbytku supernovy asi 7000 světelných let, tak k explozi ve skutečnosti došlo 7000 let před tím, než světlo v roce 1006 dosáhlo Zemi. Rázové vlny ve zbytku urychlují částice na extrémní energie a jsou považovány za zdroj tajemných kosmických paprsků.