Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
