Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.
