Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Jak galaxie Andromeda opravdu vypadá? Tento snímek ukazuje, jak nejbližší velký galaktický soused naší Mléčné dráhy opravdu vypadá na dlouhé expozici na rušné pozemské obloze a s digitální kamerou, která do snímku přináší nedokonalosti. Obraz tvoří 223 snímků s expoziční dobou...
Kosmické paprsky z vnějšího vesmíru procházejí naším tělem každou vteřinu. Typicky nezpůsobují žádnou škodu. Na snímku jsou vidět některé z těchto rychle se pohybujících částic jako čáry v detektoru NOvA Far Fermilabu, který se nachází u Popelavé řeky (Ash River) v Minnesotě, USA. I když se...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické paprsky. Kosmické paprsky byly nečekaně objeveny v roce 1912. Původně se o jejich složení nic...
Pokud byste mohli vidět gama paprsky - fotony s více jak miliónkrát větší energií jak viditelné světlo, tak by se Měsíc jevil jasnější než Slunce! Toto překvapivé zjištění demonstruje tento snímek Měsíce dalekohledem EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Telescope) na palubě Comptonovy gama...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
I největší moderní opticaké dalekohledy jsou malé, když je porovnáme se sběrnou plochou zařízení Central Receiver Test Facility (CRTF) v Novém Mexiku, USA. CRTF má 220 zrcadel, každé o průměru přes 7 metrů a všechna jsou zaměřena na jedinou věž. Hlavním účelem CRTF je výzkum metod...
Co kdybychom mohli vidět gama paprsky (fotony jež mají víc jak 40 milionkrát více energie než viditelné světlo)? Kdyby jste mohli, pak byste viděli Měsíc jasnější jak Slunce! Tento překvapující poznatek demonstruje tento snímek Měsíce pořízený gama dalekohledem "Energetic Gamma Ray Experiment...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.
