Zbytek supernovy SN 1006

Uznání: NASA, ESA, Zolt Levay (STScI)

V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová data z observatoře Chandra v modré barvě, optická data ve žluté barvě a rádiová data v barvě červené. Mračno trosek nyní známé jako zbytek supernovy SN 1006 měří asi 60 světelných let a zřejmě představuje pozůstatek po bílém trpaslíkovi. Kompaktní bílý trpaslík byl součástí binární soustavy a postupně zachytával materiál z doprovodné hvězdy. Nastřádaný materiál nakonec vyvolal termonukleární výbuch, který bílého trpaslíka zničil. Jelikož vzdálenost ke zbytku supernovy je asi 7000 světelných let, tak k výbuchu ve skutečnosti došlo před 7000 lety před tím, než světlo v roce 1006 dosáhlo Zemi. Rázové vlny ve zbytku urychlují částice na extrémně vysoké energie a považují se za tajemný zdroj kosmického záření.