Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. listopad 2007

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. listopad 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmické paprsky z galaktických center

Uznání ilustrace: Pierre Auger Observatory Team,

Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století. Jelikož jsou kosmické paprsky o ultravysokých energiích vzácné a protože jejich extrapolované směry jsou nepřesné, tak nebyl jednoznačně určen žádný původní zdroj. Nové výsledky z projektu Auger ovšem ukazují, že 12 z 15 kosmických paprsků o ultravysokých energií přišlo ze směrů na obloze, které statisticky odpovídají polohám blízkých aktivních galaktických jader. O těchto galaktických centrech je již známo, že vyzařují velké množství světla a nejspíše je pohání velké černé díry. Výsledky z projektu Auger také ukazují, že kosmické paprsky s nejvyšší energií jsou protony, jelikož elektrický náboj jader s vyšší energií je odklání působením magnetického pole Galaxie Mléčné dráhy a tak efektivně ruší směr k jejich původnímu zdroji. Na obrázku nahoře je umělecká ilustrace kosmických paprsků, které narazily do zemské atmosféry a vytvořily spršku sekundárních částic, které lze zachytit na povrchu. Digitálně superponovaný snímek Centaurus A nahoře představuje jednu z takových aktivních galaxií, odkud by kosmické paprsky mohly pocházet.

Štítky: Kosmické paprsky, Agn, Auger observatory


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »