Je ve středu této spirální galaxie spirální galaxie? Tak trochu. Tento detailní portrét ze předu viděné spirální galaxie Messier 61 (M61) a jejího jasného středu vznikl kombinací obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu, z Evropské jižní observatoře a z menších dalekohledů na planetě...
V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme. ...
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Pozorování některých galaxií odhalují jejich vysokou proměnnost, související s aktivitou jejich jader. Aktivní galaktická jádra jsou důsledkem pádu hmoty (akrece) z disku na černou veledíru, kterou tento disk obklopuje. Akrece je vysoce energetický proces, při němž vzniká tvrdé rentgenové záření....
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51,...
Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...
NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...
Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...
Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...
Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Hluboko uvnitř k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A, leží ... jiná galaxie! Cen A je obří eliptická galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let s centrální směsicí hvězd, prachu a plynu, která pravděpodobně ukrývá hmotnou černou díru. Tento obrázek se skládá z optického...
Je ve středu této spirální galaxie spirální galaxie? Tak trochu. Tento detailní portrét ze předu viděné spirální galaxie Messier 61 (M61) a jejího jasného středu vznikl kombinací obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu, z Evropské jižní observatoře a z menších dalekohledů na planetě...
V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme. ...
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Pozorování některých galaxií odhalují jejich vysokou proměnnost, související s aktivitou jejich jader. Aktivní galaktická jádra jsou důsledkem pádu hmoty (akrece) z disku na černou veledíru, kterou tento disk obklopuje. Akrece je vysoce energetický proces, při němž vzniká tvrdé rentgenové záření....
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51,...
Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...
NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...
Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...
Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...
Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...
Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....
Hluboko uvnitř k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A, leží ... jiná galaxie! Cen A je obří eliptická galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let s centrální směsicí hvězd, prachu a plynu, která pravděpodobně ukrývá hmotnou černou díru. Tento obrázek se skládá z optického...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
