Úvodní  >  Štítky  >  Štítek agn

Štítek: agn

APOD V centru spirální galaxie M61

Je ve středu této spirální galaxie spirální galaxie? Tak trochu. Tento detailní portrét ze předu viděné spirální galaxie Messier 61 (M61) a jejího jasného středu vznikl kombinací obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu, z Evropské jižní observatoře a z menších dalekohledů na planetě...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme. ...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – třetí díl

V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.

APOD Voorwerpjes ve vesmíru

Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...

APOD Splývání NGC 2623

NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...

APOD Hannin Voorwerp

Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...

APOD Černé díry ve slučujících se galaxiích

Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...

APOD M87: Eliptická galaxie s výtryskem

Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...

APOD Kosmické paprsky z galaktických center

Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....

APOD Centaurus A: Galaxie hluboko uvnitř

Hluboko uvnitř k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A, leží ... jiná galaxie! Cen A je obří eliptická galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let s centrální směsicí hvězd, prachu a plynu, která pravděpodobně ukrývá hmotnou černou díru. Tento obrázek se skládá z optického...

APOD V centru spirální galaxie M61

Je ve středu této spirální galaxie spirální galaxie? Tak trochu. Tento detailní portrét ze předu viděné spirální galaxie Messier 61 (M61) a jejího jasného středu vznikl kombinací obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu, z Evropské jižní observatoře a z menších dalekohledů na planetě...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme. ...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – třetí díl

V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.

APOD Voorwerpjes ve vesmíru

Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...

APOD Splývání NGC 2623

NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...

APOD Hannin Voorwerp

Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...

APOD Černé díry ve slučujících se galaxiích

Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...

APOD M87: Eliptická galaxie s výtryskem

Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...

APOD Kosmické paprsky z galaktických center

Odkud přicházejí kosmické paprsky? Velký pokrok v zodpovězení této století staré otázky možná nastal právě nyní z projektu observatoře Auger, první observatoře kosmických paprsků na světě. Tyto vysokoenergetické fundamentální částice, které prolétají vesmírem, jsou známy asi století....

APOD Centaurus A: Galaxie hluboko uvnitř

Hluboko uvnitř k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A, leží ... jiná galaxie! Cen A je obří eliptická galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let s centrální směsicí hvězd, prachu a plynu, která pravděpodobně ukrývá hmotnou černou díru. Tento obrázek se skládá z optického...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »