Rentgenové záření ze zbytku supernovy SN 1006

Uznání: NASA/CXC/P. Frank Winkler (Middlebury College)

To co vypadá jako nafukovací míč jsou ve skutečnosti pozůstatky nejjasnější supernovy v psané historii lidstva. V roce 1006 po Kristu bylo zaznamenáno, že se obloha rozzářila nad oblastmi, které jsou nyní známé jako Čína, Egypt, Irák, Itálie, Japonsko a Švýcarsko. Mračno trosek ze stelární exploze, které se rozpíná, se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále vytváří kosmickou světelnou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum. Například obraz nahoře je výsledkem rentgenových snímků ve třech barvách z družicové observatoře Chandra. Mračno trosek zbytku supernovy, která má nyní označení SN 1006, měří asi 60 světelných let a podle současných znalostí představuje pozůstatky bílého trpaslíka. Kompaktní bílý trpaslík byl součástí dvojhvězdy a postupně zachycoval materiál ze své doprovodné složky. Nárůst hmotnosti postupně spustil termonukleární explozi, která trpasličí hvězdu zničila. Jelikož je vzdálenost ke zbytku supernovy asi 7000 světelných let, tak k explozi ve skutečnosti došlo před 7000 lety a světlo dosáhlo Zemi teprve v roce 1006. Rázové vlny ve zbytku urychlují částice na extrémní energie a bývají považovány za zdroj tajemných kosmické pparsků.