Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. červen 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. červen 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rychlá kulka z kosmického výstřelu N49

Uznání: X-ray: NASA/CXC/Penn State/S. Park et al.; Optical: NASA/STScI/UIUC/Y. H. Chu & R. Williams et al.

Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu supernovy N49. V asi 30 světelných let velké oblasti v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu jsou žlutě vidět svítící viditelné filamenty a modře horký rentgenový plyn. Světlo z původního výbuchu poprvé dosáhlo Zemi už před tisícovkami let, ale N49 také vyznačuje polohu dalšího energetického vzplanutí, etrémně intenzivního gama záblesku, který zhruba před 30 lety 5. března 1979 detekovaly družice. Zdroj události z 5. března se nyní přisuzuje magnetaru, vysoce zmagnetizované rotující neutronové hvězdě, která též vznikla při starodávné explozi, ze které zůstal zbytek po supernově N49. Magnetar je vidět v horní části snímku a mračnem trosek po supernově uhání rychlostí přes 70 tisíc kilometrů za hodinu. Ten modrý blob zcela vpravo mohl být ovšem vyvržen asymetricky už při výbuchu hmotné hvězdy. Pokud je tomu skutečně tak, tak se pohybuje rychlostí přes 7 miliónů kilometrů za hodinu.

Štítky: Zbytek supernovy, Horký plyn, N49, Mouse over


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »