Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. červenec 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. červenec 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nad Aurora Australis

Uznání: ISS Expedition 23 Crew, ISAL, NASA

Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice měli 29. května ze své pozice 350 kilometrů nad jižním Indickým oceánem při pohledu na jih příležitost sledovat tuto obří zelenou stuhu, která se třpytila pod nimi. Jde o polární záři, neboli aurora australis, neboli jižní světla, posouvající se svítící pásy, které jsou běžně vidět i ve vysokých severních šířkách, kde se jim ovšem říká aurora borealis neboli severní světla. Sever nebo jih, příčina je stejná, jelikož energetické, nabité částice z magnetosféry vnikají v blízkosti zemských pólů do atmosféry. Tyto energetické částice ve výškách nad 100 kilometrů excitují atomy kyslíku a vytvářejí charakteristické zelenavé světlo. Polární záři z 29. května nejspíše vyvolala interakce magnetosféry s koronálním výtryskem hmoty ze 24. května na Slunci.

Štítky: Polární záře, ISS, Southern lights


8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 - Krabia hmlovina

Emisná hmlovina v súhvezdí Býk. Vzdialenosť asi 6.600 svetelných rokov. Pozostatok supernovy SN 1054.

Další informace »